Květen 2009

Návštěvnost → 18.5. 2009 - 24.5. 2009

26. května 2009 v 22:05 | Billy |  »»»NÁVŠTĚVNOST«««
Navstevnost za minuly tyden (18.5. 2009 - 24.5. 2009) je:
Pondeli: 230
Utery: 244
Streda: 247
Ctvrtek: 207
Patek: 218
Sobota: 220
Nedele: 213

Celkem: 1579

F***SAFE

25. května 2009 v 23:58 | Billy |  Allegator - Drawings
Mrtě šukézní obrázek x)
Jinak se omlouvám, že nic nepřibývá, ale nejsem věčně doma xD Praha volá xD A prostě poznala sem dokonalý lidi, se kterejma trávim čas a hlavně zlatíčko xD Je boží xD Sem závyslá xD
Větší obrázek: ( × Click Celý Článek × )

Decode 8.

20. května 2009 v 16:21 | Billy |  Decode
Název: Decode
Autor: B-kay
FF: Na pokračování
Díl:8
Poznámka autora ( × B-kay × ): Takže,pro všechny ,kterým to ještě nedošlo xD sem udávám důvodek,proč právě-Decode.V tý písničce se totiž spívá-How
did we get here? což znamená-jak sme se sem dostali ? A já to použila právě v tomhle významu.Víte ,dvojčata měla ideální život,měla svou lásku,ale najednou...

Možná proto sem téhle povídce dala název Decode :)...
____________________________

Snažil sem se na něj křičet,ale jakoby mě neslyšel.Najednou se mi jeho postava pomalu rozplývala a já už ani nevnímal,zdali pláču,nebo křičím...Prudce sem stiskl víčka a bezmocně sem je otevřel.Nemocniční prostředí však vystřídal náš pokoj a já se místo studené dlažby ocitnul v postely.Po slzách a křiku zůstal jenom zběsilej dech a mocně bijící srdce...Byl to jenom sen .Jenom odpornej sen,díky kterýmu sem si konečně uvědomil,jak moc pro mě Bill znamená.
Vydechl sem úlevou a smutně sem si protřel ospalé oči.Ruce se mi ještě pořád třásli úzkostí a já se nedokázal uklidnit.Tohle byl nejhorší sen,jaký se mi kdy zdál.Kdyby se Billovy něco stalo,nepřežil bych to.Nepřežil bych,kdyby mě opustil a já bych tady musel zůstat sám.Mé srdce tluče jenom kvůli tomu jeho,má plíce nabírají vzduch jenom proto,abych mohl cítit jeho vůni blízkost.Nemohl bych bez něj žít.Sme spolu až příliš propojeni a pouto,již nás spájí,už nelze přetrhnout.
Třesoucí se dlaní sem pomalu zvedl mobil,již nehybně ležel vedle mě a když sem neobjevil žádné zmeškané hovory,uklidnilo mě to.Bylo půl třetí a já ležel na postely nahej,akorát přes boky sem měl přehozenou deku.Chtěl sem si jít ještě lehnout
a alespoň nachvilku zapomenout na ten příšernej sen,ale lehké klepání na dveře mi v tom zabránilo....

Zhluboka sem se nadechl,rychle sem na sebe navlékl černé tepláky na kterých sem si ležel ,a opatrnými kroky sem mířil ke dveřím v doprovodu Scottyho.Když sem ty dveře otevřel,zůstal sem beze slova zírat do jeho nádherné tváře.Oba sme zhluboka dýchali,jenom já sem se třásl,jako malý dítě.Ani nevíte,co to pro mě bylo,jej vidět živýho ...V tom snu sem myslel,že jej už nikdy neuvidím.Opravdu sem si myslel,že se v tom autě zabil a já bych mu už nikdy nemohl pohlédnout do jeho nádherných očí.Políbit jeho sladkostí plné rty a milovat jeho bezchybné tělo.
Nevěděl sem,co mu mám říct.Byl sem až příliš vyděšenej a vykolajenej tím vším,abych dokázal říct něco,co by dávalo smysl.O to víc,když sem si všiml dvou cestovních tašek,které zvíral v dlaních.Krátce stiskl rty k sobě a smutně sklonil hlavu."Odešel sem od něj",řekl tiše a nesměle přešlapoval na místě."J-já s ním nechci být...chtěl bych zůstat tady...T-tome to,co se stalo,j-já nechci,abys to bral příliš vážně.",tak tohle sem od něj opravdu nečekal.
"Oba sme to potřebovali a ...Tome, ,j-já už se nechci trápit.Bylo to krásný -jednou a prostě nám to nevyšlo.My dva k sobě po téhle stránce zřejmě nepatříme.",popravdě sem to čekal.Bylo jenom otázkou času,kdy to Bill dobrovolně vzdá a až tím mi dokonale ukáže,jak moc sem mu ublížil já.....


(Bill)

Cestou od Andrease sem o všem přemýšlel.O tom,zdali k němu něco cítím,nebo ne, sem přemýšlet nemusel vůbec.Jedinou neznámou byl pro mě můj bratr.To,zdali přijdu o Andrease nebylo podstatné.Ale přijít o Toma...dokázat v sobě pohřbít tu lásku a vzdát se jej...dokázat se na něj dívat znovu jako předtím,beze známky lásky,nebo touhy...to už bylo mnohem těžší.
Proto sem se mu ted´ díval odhodlaně do očí a chtěl sem,aby si v nich přečetl jenom to,co sem mu chtěl ukázat.Aby v nich viděl obraz nového Billa...obraz uplně jiného člověka.Už nebudu tou hloupou loutkou,se kterou se všichni jenom pohrají a pak ji bez lítosti poníží a odhodí.Už se sebou nenechám takhle zacházet.Tom mi sice nijak fyzicky neublížil,ale zničil mě jiným spůsobem.Zničil celej můj vnitřek...sny a naději,kterou sem do našeho vztahu vkládal.Trpěl sem,jako nějaké raněné zvíře a nikdo mi nepomohl.
Když mě opravdu miluje tak,jak to tehdy vykřikl,dokáže mi to !
Dokáže mi to i přesto,že jej ted´ odmítnu.
Dám mu poslední šanci jenom proto,že sem do něj blázen a protože bez něj nedokážu žít.A když nám to nevyjde ani ted´,tak to zřejmě bude konec....

"Tak co?Mohl bych tady zůstat?",přerušil sem to zvláštní ticho mezi náma a roztržitě sem si skousl rty.Byl tak krásnej.Stál tam přede mnou rozespalej ,jenom v těch velikých teplákách,které mu nevědomky sjížděli z hubených boků.Na to milování nezapomenu nikdy.Patřil sem mu tak ,jako ještě nikdy předtím.Bylo to zoufalé a dravé...a přesto sem neplakal.Taky mě líbal a já se nedusil ! Dotýkal se mě a po jeho dlaních nezůstávali rudé šrámi a někdy až modřiny.
"Říkal si přeci,že sis na ten byt vydělal.Tak proč se mě ptáš? Já myslel,že tady už nechceš bydlet",když sem nechápavě zvedl obočí poodstoupil ode dveří a já tak mohl kolem něj projít."Když chceš,klidně zůstanu i tady v obýváku.Stejně jedeme ráno pryč",řekl sem tichým hlasem a smutně sem prolétl obývací pokoj."Ne,Bille počkej.J-já chci,abys spal vedle mě.Potřebuju to,prosím.Jenom jednu noc.M-měl sem nepříjemnou noční můru a opravdu by mi to pomohlo",najednou byl slabý,jako malý kluk.Z očí mu šel strach a potláčená bolest.Ošklivé sny sme už jako malí kluci moc nemuseli.Vždycky,když se mi zdálo něco ošklivého,sem odešel k němu do pokoje a ukryl sem se v jeho náruči.Když sem jej u sebe cítil,nebál sem se už ničeho.A právě proto sem krátce kývl a společně sme odkráčeli do našeho pokoje.Když sem viděl tu spoušť kolem,musel sem i červenat.Peřiny byli skopané po všech stranách postele a oblečení,jži si Tom připravil na ráno,bylo zmuchlané pod ní.Pomohl sem mu vrátit všechno na místo a pak sem se uložil vedle něj.Mé tělo se mu skoro automaticky obrátilo zády.Přivřel sem víčka a tiše sem vydechl,když se ke mě zezadu nesměle přitulil a pohladil mě po dlani."Dobrou noc Bille",zašeptal a opřenej o mé tělo klidně zazíval."Dobrou noc Tome",odpověděl sem a konečně sem usínal s klidnějším vědomím...
Ráno však nebylo tak klidné.Jelikož sme si zapoměli nastavit budík,doběhli i poslední na letiště,kde na nás už čekali ostatní....

Návštěvnost → 11.5. 2009 - 17.5. 2009

19. května 2009 v 23:34 | Billy |  »»»NÁVŠTĚVNOST«««
Navstevnost za minuly tyden (11.5. 2009 - 17.5. 2009) je:
Pondeli: 235
Utery: 238
Streda: 210
Ctvrtek: 214
Patek: 226
Sobota: 242
Nedele: 264

Celkem: 1629

Твинцест в исполнении новых Кау

19. května 2009 v 0:05 | Billy |  Twincest (B+T)
Můj překlad byl poněkud špatný xD Takže děkuji Medardovi za lepší x))

"Bill se rozzuřil! Nezapomeňte, že kresba je v anime stylu - Bill je uražený? Tak se Tomovi mstí. Tom se bude muset snažit, aby mu Bill odpustil."

Pro jistotu ho sem dám ještě rusky, kdyby si to někdo chtěl přečíst v originále xD
[ × Билл разбушевался! Помните рисунок в стиле аниме - там Билл обиженный? Так вот, он мстит Тому. Томке придется оччченьпостараться, чтобы Билл его простил. × ]
Jinak dokonalá práce. Autorka ( × Beautiful_lie × ) má neuvěřitelný talent a určitě se tu oběví ještě spoustu dalších obrázků od ní x))

Větší obrázek: ( × Click Celý Článek × )

Na gauči

18. května 2009 v 23:44 | Billy |  By Monica
O-M-G xO xD Vypadli mi očíčka xD Dokonalost x))
Jinak nemám ráda Tomův účes x| Nelíbí se mi... S tim šátkem to ještě ujde, ale jinak... OMG proč to udělal x/




Obětí... x))

17. května 2009 v 18:22 | Billy |  Fotky - Twincest ?!?!
Mslim, že to bylo na VMA x)) <333

Tom a Bill [ Avatar ]

16. května 2009 v 21:30 | Billy |  Avatars
Krásňoučký av x)) <333
Autor neznámý x(

Stay

16. května 2009 v 20:21 | Billy |  »»»»»OSTATNÍ«««««
Název: Stay
Autor: Ter!nka
FF: Jednodílná
Moje poznámka: Autorka to kcůli vám přepisovala ty w a g. Tak to doufám oceníte a budete komentovat...
___________________________________________
Nezbylo mi nic kromě té samoty co je tu stále se mnou a nechce odejít... proč tu zůstává?... proč... nechci jí tady...
Dívám se jen do toho deštivého dne... co asi přináší každá kapička deště?... štěstí, smutek, lásku, nenávist, žal, bolest, radost... já sama nevím... ptám se, pořád na ty samé otázky, ale nikdo mi nedává odpověď... jako každý den, je tu to šedé, smutné večerní šero... dívám se do něj, na stole mi občas zaplápolá svíčka... že by si na mě někdo vzpomněl? Ne... to je omyl... kdo by na mě asi myslel, když jsme o toho člověka přišla... přišla jsem tím o všechno... o celý svůj život... co bude dál? Zřejmě nic...
Do své studené ruky si vezmu tu křehkou vzpomínku... naši společnou fotku... najednou na studené sklo začnou padat průhledné kapičky, skoro ty samé, co padají venku... ale těmhle se říká slzy... pláču, jako pořád... není to u mě nic neobvyklého... není přece možný, aby se mi nám všechno rozpadlo, aby všecno skončilo, to ne... jak je možný, že se tohle stalo? ,,vždyť... jsi vždycky říkal, že nás dva nic nerozdělí, že se mnou zůstaneš do smrti... že mě neopustíš... tak... tak kde jsi?!" křiknu mírně a hodím tu fotku za sebe na postel. Rozpláču se ještě víc... tohle je nespravedlivý... jak jsi mě tu mohl nechat... já tu bez tebe nebudu... co mi zbývá jiného, než jen den co den brečet a čekat na den kdy konečně budu u tebe... ? Život nás zradil, vzal nám všechno... kromě lásky... ta zůstane navždy... prosila jsem tě, zůstaň po mém boku, neodcházej, ale ty jsi mi řekl jen : ,,musím...." to bylo vše... s tebou odešlo všechno.
Bylo to tu zase... snad naposledy, pro ni by to bylo vysvobození...,,Prosím, dělejte něco.. prosím... ona.. má zase záchvat" křikla blonďatá paní středního věku. Jakmile tohle zaznělo z jejich úst, do smutného, pustého, bíle vymalovaného pokoje přiběhly dvě zdravotní sestřičky. Dívka, která ležela jako hromádka neštěstí na posteli, její líce byly bílé jako sníh, vlasy měla dlouhé a černé jako uhel... její jemná tvář se neusmívala, jen sebou trhala, celá se třásla, ale nevěděla o tom... zase se jí hlavou honily černé myšlenky a vzpomínky... zase měla záchvat... Bylo by pro ní vysvobození, kdyby tohle byl její poslední záchvat a její srdce naposled několikrát zabouchalo. Nikdo jí už nedával naději, všichni pořád jen říkali, že ji z toho musí dostat, ale nikdo neměl tu snahu...
Jako kdyby náhle venku vysvitlo slunce... všechen déšť byl pryč a s ním i všechen můj pláč... všechno ustalo... cítila jsem jen jak mi těžce ze všech sil buší srdce... bušilo... jako, jako kdyby to bylo... naposled. Před očima, jako kdyby se mi zablesklo... přede mnou stál on.
Žena, co přivolala sestřičky jen plakala a modlila se, aby tohle nebylo naposled. ,,Doktore, rychle, pojďte sem!" křikla jedna ze sestřiček a rychle zase šla k posteli té dívky a společně s tou druhou se jí snažily pomoci. ,,zachraňte ji, prosím" řekla bezmocně blonďatá paní a chtěla jít k posteli té dívky, ale sestra jí tam nepustila. Doktor se do toho okamžitě vložil a společně se sestrami se snažil o to, aby dívka přežila. všichni cítili, že její konec se blíží, že její srdce už nebuší tak rychle jako bušilo dříve... že její srdce i duše pomalu odchází...
Zvedla jsem se z postele a jen nevěřícně koukala... podal mi ruku, chytla jsem ho za ní... ,,navždy spolu" pošeptal potichu. Jen jsem se usmála a z mých očí najednou začaly téct zase slzy.... radosti, štěstí... on se vrátil... a já teď konečně společně s ním mohu odejít...
Dívka naposledy vydechla a její tělo se uklidnilo, přestala se hýbat... přišlo její vysvobození... její konec. Doktor se sestrami sklopili hlavu, podívali se na blonďatou paní, která v ruce svírala zmuchlaný papírek. Strašně plakala, chvěla se... ,,néééé" křikla a spadla na zem... ,,dělali jsme co se dalo, bohužel... ale.. je to pro ni vysvobození..." řekl tichým hlasem doktor a společně se sestrami odešel pryč. ,,To ne.. proč... proč jsem o vás přišla..." plakala paní...
,,Děkuji ti..." pošeptala jsem jen tiše a společně s ním, jsem si to kráčela ruku v ruce čím dál tím blíž ke krásné bráně... k bráně, kde už nás nic nerozdělí, která za sebou skrývá to co nám bylo odebráno. Omlouvám se... ale ten kousek štěstí jsem potřebovala, teď budeme konečně šťastní... ,,zůstanu po tvém boku navždy..." pošeptal mi jen a.......................................................




Wine and 69)))

14. května 2009 v 20:23 | Billy |  Allegator - Drawings
Nemám slov xO Tohle je moc jako, totální masakr xD Heh zajímalo by mě, jestli by takhle dokázaly vydržet doopravdy xD Mmmh pohled na to byl byl úchylnej, ale dokonalej stejně jako tahle práce x)) <333
Větší obrázek: ( × Click Celý Článek × )

You’r my number one

14. května 2009 v 20:13 | Billy |  Allegator - Drawings
Omggg.. nedejchám. totálně krásně udělaný a i z novými vlasy x)) Alleg se na ně teD zaměřuje pořád x)) Ale tak to e dobře, konečně budou nějaké nové věci s novým vzhledam x)) Proč se zaobýrat minulostí a starým vzhledem dvojčat x)) Dokonalééé a sexííí <3333
Větší obrázek: ( × Click Celý Článek × )

Návštěvnost →4.5. 2009 - 10.5. 2009

14. května 2009 v 19:43 | Billy |  »»»NÁVŠTĚVNOST«««
Navstevnost za minuly tyden (4.5. 2009 - 10.5. 2009) je:
Pondeli: 238
Utery: 248
Streda: 220
Ctvrtek: 214
Patek: 230
Sobota: 222
Nedele: 241

Celkem: 1613

Jak naše malá kurvička ( nebo milované slovo "naše děvka" xD )

10. května 2009 v 23:27 | Billy |  Fotky - Twincest ?!?!
Nastala změna účesu a s ní i změna v chování xD Nejen, že flirtuje se svým bráškou, ale dokonce už i s ostatními lidmi xD
Tentokrát je to chlapík, který vypadá opravdu Gaysky xD Si s Billem určitě rozumí ;) (nic ve zlém, aby to zase někdo špatně nepochopil x| )

Nejprve se tisknul zezadu na svého brášku x)) Kdo ví, kde se schovává Billova pravá ruka xD
Později se už už překláněl ke svému kamarádovi s kloboukem xD
Copak má znamenat ta ruka na Billově stěhně,hmmmmm ? xD
A nakonec z toho byl smysluplný a sexy grupáč xDxD
Větší fotky:
th-twincest-th.blog.cz th-twincest-th.blog.cz th-twincest-th.blog.cz

Mlha

10. května 2009 v 23:13 | Billy |  »»»»»OSTATNÍ«««««
Název: Mlha
Autor: Ter!nka
FF: Jednodílná
Poznámka autora ( × Ter!nka × ): Předem děkuju wám wšem, co si tuhle powídku přečtete. Doufám, že se wám bude alespon maličko líbit. Není to moje prwní powídka a ani poslední. Jen docházejí nápady... takže přeju příjemné počtení a pokud mi budete chtít udělat radost x) napište komentář x) díky... Teri...
___________________________________________

,,Billy... wstáwej, honem... nestihneme to do školy" budí mi příjemný, jemný hlas.. ,,hm...." zabručím a hlawu zabořím do polštáře. ,,No tag... wstáwej" pohladí mě po twáři jeho jemnou rukou... ještě znowu zabručím, ale pomalu se otočím a oči upnu k těm jeho. ,,Ahoj" šeptnu ospale, jen se na mě sladce usměje ,,čau ospalče" uculí se ,,jde se do školy, wíš... dneska naposled, zítra máme už prázdniny... hooonem, nebo ti utečou před očima a celé je prospíš" ,,ani by mi to newadilo" sednu si na postel.. ,,jo, newadilo,jo? To od tebe není moc hezký..." zasměje se ,,já jsem už hotowej, počkám na tebe dole w obýwáku" řekne a zdrhne z mého pokoje dolů... promnu si oči, zíwnu, protáhnu se a líně wstanu a jdu do koupelny.Udělám si ranní hygienu, učešu se a jako každý den oči orámuju černou tužkou. Rychle se jdu obléknout a letím dolů ,,hotowo" usměju se na Toma ,,no sláwa... jsem ti už skoro utekl" zasměje se a jdeme do školy. Celou cestu si powídáme, o wšem na swětě a hlawně o dnešku. Konečně nás čekají dwa měsíce prázdnin a pak? Pak do třeťáku... na tohle radši ani nemyslím, bylo by mi zle hned po ránu a po tom nádherným probuzení si nenechám zkazit den... kdyby mě takhle budil každý den...
Dojdeme do školy, jdeme do naší třídy... wšude po cestě nás chytají naši přátelé a pomalu se s námi na dwa měsíce loučí. Když wejdeme do třídy, snažím se usmíwat... jako každý den, přetwářka je hodně nutná a nejen kwůli naší třídě, hlawně kwůli Tomovi. ,,ahoj" pozdrawíme se s Andreasem a dalšími kluky... ,,Bille... pojď sem" chytne mě Andreas docela surowě za ruku a táhne mě na chodbu... ,,heeej urweš mi ruku" řeknu a pak se usměju, Andy je můj a Tomův nej kámoš... a jedinej on, wše wí... ,,chci se tě jen zeptat... už.. už jsi to Tomovi řekl?" řekne Andreas se starostliwým wýrazem w očích a já sklopím hlawu k zemi... je tu ta realita, která mě tolik trápí a tíží w srdci.,,Ne neřekl... já.. já na to nemám odwahu Andy" řeknu a jdu k němu blíž.... na chodbě už nikdo není, wšichni jsou we třídách. ,,Tag mám mu to snad říct já?" řekne mírně naštwaně ,,nee... prosím ne Andy" ,,tag mu to, ale řekni, pak nebudeš ty kdo trpí, ale on... je to wůči němu hnusný, když se díwá na to jak se směješ, ale při tom je to jen přetwářka a nawíc to bolí i tebe a to nechci... já nechci aby jste se trápili" řekne smutně Andreas a zwedne mi hlawu do úrowně té jeho.. ,,já to wšechno wím, ale prostě se bojím, nejde mi o to že mi řekne že ne, ale o to že mě začne nenáwidět, to je to čeho se tolik bojím... to čeho se bojím už několik let" ,,nesmíš se bát, Tom tě pochopí a kdo wí jaká bude jeho reakce, třeba bude kladná... neboj se a prosím řekni mu to.. prosím" ,,dobře... asi.. asi wečer..." ,,kdykoli, hlawně brzy" ,,děkuju Andy" ,,neděkuj" řekne a obejme mě... odkráčíme společně do třídy ,,dwa třídní flákači" zasměje se Tommy ,,jasněěěě" řekne Andy se smíchem a dloubne trochu do Toma.
Sedím s Tomem... s kým jiným, nejhorš na tom wšem je, že už zase přemýšlím nad tím, jak mu to wšechno řeknu... můj pohled pořád sklouzáwá k němu, nejde to zastawit.
We škole jsme dnes pouze na dwě hodiny, uteče to rychle... když naše třídní rozdá wyswědčení, pomalu se rozejdeme wšichni domů. ,,docela dobrý tenhle rok" řekne Tom a já mu to jen odkýwu ,,co je ti?" řekne pinkne do mě jemně rukou, jsme na cestě domů. ,,Nic" nahodím sladký úsměw a jdeme domů dál... doma jsme sami, ještě dlouho budeme, rodiče odjeli na nějakou procowní cestu, nebo co to říkali. Mě to s prominutím,bylo jedno a Tomovi taky, aspoň budeme mít chwilku klid a nebudeme poslouchat neustále buzerowání, že máme binec w pokoji a podobné banální narážky a stížnosti naší mamky.,,já snad půjdu spát" zasměju se ,,bože, prospíš jednou celej žiwot..." řekne a zwedne oči w sloup... ,,to byl wtip... já spát nejdu ani za nic..." usměju se... dopoledne je dost nudný, ani jeden z nás nemá co dělat, každý z nás je u sebe w pokoji, co dělá Tommy newím... já jen ležím na posteli, w uších mám iPod a snažím se přemýšlet nad tím jak mu to řeknu... po dwouhodinowém poslouchání usnu. Mám pocit, že se mi ani nic nezdá... jen se mi honí černo hlawou a myšlenkami.
Když se probudím, mám diw ne šok... ono je pět wečer... to snad není možný, že bych tag dlouho spal. Jdu dolů, dole nikdo není... jdu zase nahoru,do Tommyho pokoje... nakouknu tam. Leží na posteli s notebookem a píše si zřejmě s někým na icq. ,,ahooj..." usměju se a jdu k němu, sednu si na postel ,,no čau" řekne jen a dál odepisuje... je takowej... odměřenej... ,,já usnul, ty brďo, ani newím jak... cos dělal ty?" ,,hm... já? nic..." odwětí mi. ,,aha" řeknu a jen a lehnu si wedle něj na břicho. ,,eehm" odkašle si a já se na něj podíwám, nechápu co mu je... asi má špatnou náladu, nebo já newím. ,,co je ti?" řeknu tiše ,,nic... jen je mi strašně příjemný, jak mi čumíš do toho s kým si co píšu" řekne ironicky a protiwně ,,já ti do toho nečumim" řeknu a wykulím oči ,,a co asi děláš?!" řekne a zamračí se... ,,wíš co? dej mi teda pokoj... já tu bejt nemusim, jsem ti stejně na obtíž" zwednu se, prásknu dweřma a odejdu. Do očí se mi whání pomalu slzy... tohle jsem od něj nečekal, nikdy mi tohle neřekl.. spíš naopak, tahal mě k sobě a psali jsme si oba třeba s Andym, nebo s ostatníma klukama nebo holkama, bylo mu to jedno a dneska mi řekne tohle, když jsem mu do toho wůbec při tom nekoukal a pohledem jsem spíš sjížděl na něj....
Hodím na sebe jen mikinu, obuju se a jdu wen. Ani newím kam jdu... procházím celým městě a pak to trhnu do parku. Sedím tam se sklopenou hlawou na lawičce a po twářích mi tečou trošku slzy, sem tam je setřu, ale nemá to smysl. Od té doby co jsem odešel pryč uběhly už čtyři hodiny. Zwednu se a jdu na hřiště, které není zase tag daleko od našeho domu... sednu si tam do jedné z kabinek, co je hned nakraji a na mobilu si pustím swou oblíbenou písničku od Green Day... jen sedím, poslouchám... je mi zima a wšude w okolí začala padat protiwná, wlezlá mlha a wlhko... oklepu se mírně zimou, ale domů nepůjdu... když se podíwám na hodiny najdu tam i sms od Toma přečtu si ji: ,,Ahoj Bille, prosím, pojď domů, wím, že jsem to přehnal, promiň mi to, já to tag nemyslel... prosím odpusť" rozpláču se když si to dočtu a mobil si položím wedle sebe.
Zima se stupňuje, mlha je čím dál tím wětší a minuty běží jako o žiwot... utíkají welmi rychle jen pro mě je pouhá minuta jako rok.... je mi bez něj smutno, úzko.... stýská se mi. Sesunu se trochu níž na lawičce a zawřu oči... asi po půl hodině se ozwe nějaký zwuk... asi nějaké zwíře tudy proběhlo, je mi to fuk... ,,Bille!" ozwe se těsně přede mnou nahlas.. rychle otewřu oči, stojí přede mnou Tom a rychle jde ke mě... obejme mě... ,,nech mě..." šeptnu potichu a snažím se mu wyrwat z náručí, ale nepustí mě ,,Billy... strašně jsem se o tebe bál.. prosím, odpusť mi to.. prosím.. jsem blbej" řekne a pewně mě k sobě tiskne, sedne si wedle mě... ,,hm... " řeknu jen.. ,,nezlob se prosím... já byl nerwózní, hodně.... fakt, nechtěl jsem ti ublížit.. jsi w pořádku?" strachuje se o mě jako o malé dítě... neříkám, že mi to nedělá dobře...kouknu se mu do očí... ,,jo... jsem" pookřeju a již nejsem tag protiwný a nepřístupný. ,,já... s tebou potřebuju mluwit" řeknu po chwilce a Tom mě pustí a usměje se ,,ano... powídej" řekne chytne mě za ruku... ,,Tome, já... není to jen tag ti to tu říct, ale... je to nutný, nechci ti dál lhát, dál ti ubližowat a tajit to..." pošeptám a sklopím hlawu.... ,,Bille... o co jde? Mluw..." řekne klidným hlasem Tom, přijde mi jako kdyby tušil co mu chci říct.... ,,Tome... já se do tebe zamilowal" pošeptám a z očí mi wytrysknou slzy bolesti. Tom zůstane naprosto zticha, skoro ani nedýchá... w okolí je klid, wšude se rozléhá jen náš společný dech a můj tichý pláč. ,,Bille..." pošeptá a obejme mě pewně.. ,,miluju tě" pošeptám jen a tisknu se k němu ,,proč jsi mi to neřekl dříw...?Já... já newím co ti na to říct... rozhodně... ti to neberu a newyčítám.. je to až... moc krásný" šeptne ,,čekám... odkopneš mě teď" řeknu potichu ,,nééé... blázínku... Bille... musím si to wšechno promyslet... ale děkuju... je to to nejkrásnější co jsi mi kdy za žiwot řekl" ,,miluju tě nadewšechno, jsi můj žiwot.. jsi moje wšechno, ale ani ty mi moje city newezmeš... miluju tě" pošeptám a podíwám se mu do očí ... ,,děkuju ti... děkuju za to, že tě mám..." pošeptá Tom... ,,nemůžu ti slíbit, že ti tohle budu opětowat, ale nikdy tě neopustím... to ti přísahám... jsi moje součást a tag tomu bude nawždy Billy" řekne tiše Tom a zawalí nás snad ta nejkrásnější, zároweň nejhorší mlha a zima....

Bill & Tom

10. května 2009 v 23:04 | Billy |  Allegator - Drawings
Mmmmh x)) <333333
Popravdě se přiznám, že jsem nejprve myslela, že se jedná o mořský "pany" xD Až pak jsme si všimla, že mají vlastně kalhoty a né ploutve xDxDxDxD
Náhled:
Větší obrázek: ( × Click Celý Článek × )


Design 36.

9. května 2009 v 6:11 | Billy |  -> Design
Změn je život xD Aneb nový design je tu xD
Je takový jednodužší protože ten hlavní, který dělám asi jen tak rychle nebude... Musim k němu udělat montáž a Tom mi pořád nechce chytit tu správnou barvu xD Vypadá tak nemocně xD
No takže zatim tu je tohle... Snad se to bude líbit... Ikdyž se to nezdá, tak ale to bylo problémů s nahrávánim xD Nápis byl totiž na pozadí, ale pak to nešlo srovnat k sobě... V každom prohlížeči to bylo jinak... Terka ví očem mluvim xD Awww toho rozčilování xD
Nakonec sem to dala do záhlaví všechno a bylo to xD
Billy <3


Náhledy:
Víte xD

+Anketa

Je mi líto...

8. května 2009 v 19:56 | Billy |  Moje Kecy
V minulém článku ( × Děkuji + Twincest časopis × ) jsem vás vyzívala, že pokud chcete časopis aby jste to napsali...
Napsali 7 lidí, z cca 200 za den... Je mi opravdu líto, ale kvůli 7 lidem se s tim dělat nebudu. Karolína, se kterou jsem dělala dva předchozí, už TH nemusí a já zůstala na časopis sama a když 7 lidí řekne, že ho chce... Vážně... nejde to..tohle je fakt málo a úsilí a dvojnásobnou práci kterou bych teď musela dělat...
A hlavně ani jste nenapsali návrhy co by tam ještě mohlo být. Souhlasili jste s popisem sexu, ale myslíte, že tohle zabere nějakých 20 stránek, se kterými bych se musela dělat?
Ne..bude to maxim na 2 stránky... a co zbylích 18?...
Je mi to líto, ale rozhodli jste sami....
Chápu, že jsou lidi líní psát, ale fajn, jak chcete x))
To, že další díl časopisu nebude, není moje vina...
Billy <3

Decode 7.

8. května 2009 v 16:22 | Billy |  Decode
Název: Decode
Autor: B-kay
FF: Na pokračování
Díl:7
Poznámka autora ( × B-kay × ):
Ještě pořád nemůžu uvěřit tomu,kolik příznivců si tahle povídka pomalounku získává.Ale lhala bych,kdybych řekla,že mě to netěší.Každýho autora,a o to víc mě,když sem začínala jako uplnej amatér, potěší ,že se jeho práce konečně mění v něco,co dádá smysl.A za to vděčím jenom vám : ).To vy ste mě uplně změnili,takže ty slova-nádherný galaktický a dokonalý patří jenom vám !...
V tomhle dílku konečně pochopíte,proč to Decode…
____________________________
Nyní sem však parkoval s vědomím,že sem nepatřím.Nikdy k němu patřit nebudu ! Jenom vratká nenávist a počátečný hněv mě nutili zahodit všechnu svou cudnost a nechat se sebou zacházet ,jako s hračkou.S tím je však konec ! Andy si myslí,že sem nějaké zvířátko ,které se mu na zavolanou roztáhne u nohou a nechá se sebou zachzate,jak ne se mu zlíbí…Tom se mnou sice zacházel,jakobych byl z porcelánu a nikdy se mě silně nedotknul,přesto mi dokázal vyrvat z hrudě srdce a surově po něm pošlapat…
Se slzama v očích sem se zahleděl na dům Andyho rodičů a sám sebe sem se ptal,co tady vlastně ještě dělám?Proč sem vlastně od Toma odešel a nechal sem jej tam samotnýho? Samotnýho a po tak dlouhé době klidného…
Ještě dlouho po našem milování sem se na něj díval.Když usnul,tiše sem sledoval jeho krásnou tvář a očima sem hladil jeho nahé tělo.Věděl sem,že mě cítí…i já sem jej u sebe cítil pokaždý. Cítil sem jej dokonce i tehdy,kdy se vztah mezi náma nečekaně zhroutil…
Zhluboka sem se nadechl a vykročil sem směrem ke dveřím.Ruku sem váhavě položil na suché dřevo a lehce sem zaklepal.Bylo mi jasné,že ještě nespí a světlo,již pronikalo z předsíně ke dveřím mi toho bylo důkazem.Hned,jak otevřel a zahleděl se mi do očí mi bylo jasné,že si to hezky odskáču.
"Kde si byl?",zeptal se a bez lítosti mě strhnul dovnitř.
Čekal sem cokoliv,ale to,že mě přímo surovým spůsobém sotí naproti tvrdé zdi a nelítostně mě uhodí,tak to sem tedy nečekal."Ptám se,kde si byl?",vlepil mi další surovou facku a já už se ani nestihl chytit za bolavou tvář .Přesto všechno,sem však neprojevil jedinou známku strachu ,nebo bolesti.Strávil sem noc s osobou,kterou miluji a bylo mi jedno,jakej trest za to ponesu.Možná sem byl hloupý,ale kvůli Tomovy sem byl ochotný zahodit uplně všechno. Nelitoval sem toho,že sem se tehdy před Andym skryl,ani toho,že sem od Toma neodešel."Tak ty budeš pořád mlčet??",ve tváři pomalu brunátněl a já věděl,že facky nejsou to nejhorší,co mě čeká.Mé tělo si to odnese mnohem horším spůsobem,než má tvář."Nemám ti co říkat ! Nemusím se ti snad spovídat z každýho mího kroku",snad poprvé sem v sobě našel štipku odvahy a dokázal sem mu odporovat.Slova,již sem vyřkl konečně působila vyrovnaně .Tomova blízkost a něžnost mě dobila zvláštní sílou a já se při něm konečně necítil méněcenný.
"Byl si u něj?",z očí mu plála nevýslovná žárlivost a zlost.Bál sem se jej,jako ještě nikdy.Ale nemohl sem to dát najevo.Uvnitř sem se třásl…ruce se mi chvěli úzkostí a já v mysli křičel jméno svého bratra.Nevím proč,sem mu pomalu začínal věřit.Nevím proč se mi v očích změnil Andreas na toho špatného..
"Byl sem u něj ! Ano byl sem u něj! Bydlím tam přeci .Jestli mě potřebuješ i dál mlátit,tak prosím,ale jestli ne,tak mi jdi z cesty a nech mě konečně na pokoji !",Andy na mě přímo šokovaně civěl a zřejmě si vůbec neuvědomoval toho,co sem dělal.Nemínil sem čekat na to,než se vspamatuje.Rychle sem vyběhl nahoru a bez menšího zaváhání sem popadnul do dlaní své cestovní tašky.
"Kam to jako jdeš?",snažil se mě zastavit,ale já sem byl rozzuřenej jako býk.Když se se mnou Tom,který mě celý náš vztah podváděl ,mohl celou noc mazlit a milovat,tak proč by mě měl člověk,který mě údajně "miluje" bezdůvodně mlátit?
"Domů ! Já nejsem majetek,ani žádná hračka.Už nikdy na mě nevztáhneš ruku ! ",sykl sem mu do tváře,a bez jediného ohlédnutí sem své věci naskládal do auta a nastartoval….


(Tom)
Když sem se ráno vzbudil,ležel sem na posteli sám.Všechno,co po něm v pokoji zůstalo,byla jenom nádherná vůně ...nic víc.
Rozespale sem se rozhlédl kolem sebe a když sem pohlédl na hodinky,nechápavě sem vydechl.Bylo něco po půl šesté.Nevím,co mě to vzbudilo ,ale určitě to nebyl příjemný zvuk.Když sem se trošku vzpamatoval ucítil sem pod sebou ještě požád vibrující telefon.Krátce sem zívl a zahleděl sem se na jméno na displeji.Dost mě rozhodilo,když na něm svítilo nepříjemné-ANDREAS.
"Co chceš?",nesnažil sem se být vůbec milej,v tu chvíli sem jej tak moc nenáviděl."Myslím,že by ses neměl tolik vytahovat Tome.V noci se ti zabil bráška ",řekl najednou a já zvyšek slov vůbec nevnímal..V hlavě mi neskutečně hučelo a srdce mi tlouklo tak divoce,že sem se nedokázal nadechnout.Pak sem vyrozuměl jenom slova ...autonehoda...zdemolovaný auto...výbuch...
Mobil mi vypadnul z dlaní a já myslel,že omdlím.Namáhavě sem vstal a dezorientovaně sem se rozhlédl kolem sebe.To přeci nemohla být pravda ! Bill nemohl být mrtvej…m-můj Bill…vybouchl v autě…měl autonehodu…To prostě nešlo.Měli sme jít přeci na turné.Všechno mělo být znovu krásné a já sem jej měl znovu získat na svou stranu.Po tváři mi nevědomky stékali slzy a já se jako šílený rozběhl ke dveřím.Do dlaní sem schmatnul ještě mikinu a utíkal sem k autu.Nedokázal sem ani zavolat mamce…nedokázal sem vůbec nic.
Nevěřil sem jeho slovům ! Bill byl přeci dobrý řidič.Nemohl by se vybourat ! Nemohl mi umřít…
Do městský nemocnice sem vletěl jako nečekaná vichřice.Myslel sem,že vypluju duši."Prosim vás",rozběhl sem se za prvním doktorem,kterýho sem uviděl….

Together - Bill and Tom

8. května 2009 v 15:11 | Clarrkys |  Twincest (B+T)
Název: Together - Bill and Tom
Autor: PamEdogawa
Moje poznámka: hezu x)))
Náhled:
Větší obrázek: ( × Click Celý Článek × )

The Kaulitz Twins

8. května 2009 v 15:08 | Clarrkys |  Twincest (B+T)
Název: The Kaulitz Twins
Autor: JenKristo
Moje poznámka: Pěkný kyti.. x)) Ale Tom má dost zvláštní výraz xD
Obrázek: