Já ti pomůžu, Tome! 4.

27. října 2007 v 19:06 | Billy |  Já ti pomůžu, Tome!
"Teď??"vzdychnul Tom a sundal ze mě boxerky. Na krok jsem od něj odstoupil, ale Tom po mě pořád natahoval ruce. Neudržel rovnováhu a začal z pračky padat. Včas jsem ho zachytil a nadzvedl si ho do náručí.
"Tak vidíš! S takovým bys chtěl žít??" Tom metal očima blesky.
"Jo, přesně to chci!" Nevím proč, ale očima jsem sjel do Tomova klínu a uchychtl jsem se.
"No co, seš prostě neodolatelnej!"řekl sarkasticky Tom a snažil se to rukou skrýt. Jemně jsem ji odstrčil a dotknul jsem se jeho klína. Tom tlumeně zavzdychal.
"Koukám, že tu sprchu potřebujeme oba! A pěkně studenou!" Tom vřískal, že studenou neče…xD

Posadil jsem ho do sprchového koutu a do rukou jsem si nalil sprchový gel. Začal jsem ho Tomovi roztírat po celém těle a za chvíli už nepomáhala ani studená sprcha…xD
"Bille,"vzdychnul Tom, když jsem mu rukou kroužil po podbřišku. Vzal jsem do rukou sprchu a pořádně studenou vodou jsem ho opláchnul. Tom výskal jako malé dítě!
Vzal jsem do rukou žinku a chtěl jsem se taky namydlit, ale Tom mě zastavil.
"Půjč…Já sám…"řekl mi mírně zastřeným hlasem. Klekl jsem si tedy k němu a dal jsem mu do rukou žinku. Tom mi s ní okamžitě začal přejíždět po bříšku. Slastí jsem přivíral víčka a z úst se mi dral jeden sten za druhým. Chytl jsem ho za krkem a začal jsem si přibližovat jeho obličej k tomu mému…Lehce jsem se dotkl jeho rtů, ale Tom okamžitě ucukl.
"Promiň, já nemůžu…"špitl a sklonil pohled k zemi.
"To nic,"usmál jsem se na něj a pohladil jsem ho po tváři. Vylezl jsem ze sprchového koutu a znovu jsem vzal Toma do náručí. Posadil jsem ho na pračku a rychle jsem přes něj přehodil osušku. Osušil jsem se, natáhl jsem na sebe boxerky a vrátil jsem se zpátky k Tomovi.
"Je ti zima??"Všiml jsem si, že se chvěje.
"Ne, není…"Mírně se na mě usmál a znovu se zachvěl, když jsem ho pohladil po tváři. Začal jsem ho sušit a dával jsem pozor, abych mu nepřejel příliš silně po ranách. Vtom jsem si vzpomněl na tu mastičku.
"Tome, kde je ta meduňková mastička??"
"Co?? No ta je…ta je…v kapse kalhot." Tomovi se špatně mluvilo. Že by to bylo mojí přítomností??
"Bille,"zasténal a naplno se vpil do mých úst. Takový výpadek jsem nečekal, ale moc rád jsem se přizpůsobil. Něžně jsem s ním proplétal jazyk a hladil jsem ho ve vlasech. Dlaní jsem přejížděl po jeho bříšku a posouval jsem se stále níž. Odpojil jsem se od jeho rtů a začal jsem jeho hruď pokrývat drobnými polibky. Jazykem jsem si razil cestičku po jeho nádherně plochém bříšku. Jemně jsem sál kůži kolem jeho pupíku a Tom se prohýbal slastí. Dlaněmi jsem silně hnětl jeho boky a rozhodl jsem se ho zbavit toho tlaku v klíně. Lehce jsem se špičkou jazyka dotknul špičky jeho vzrušení. Vtom mě ale Tom prudce odstrčil.
"Tohle ne, Bille,"křikl a z očí mu metaly blesky. Nechápal jsem tu náhlou změnu nálady, ale raději jsem ji respektoval.
"Ok, jak chceš,"řekl jsem ledově a strčil jsem mu do ruky kartáček a pastu. Sám jsem si vyčistil zuby a čekal jsem na toho loudala. V hlavě mi neustále zněly otázky. Co jsem udělal špatně?? Proč mě odmítl?? Proč se chová tak divně??
Došel jsem zatím pro vozík do chodby a "zaparkoval" jsem ho před Tomem. Ten na ně hodil jenom trpitelský výraz, ale nechal se tam ode mě i s ručníkem posadit. Vyplivl pastu do umyvadla a já jsem ho vyvezl z koupelny. Před dveřmi do naší společné ložnice mě ale zastavil.
"To chceš jako spát s mrzákem v jedný posteli jako dřív??"řekl hněvivě a švihl po mě pohledem.
"Já..já..jestli ti to vadí, tak si můžu lehnout k sobě,"řekl jsem zklamaně a sklonil jsem pohled. V očích mě zase začaly pálit slzy.
"Mě je to srdečně jedno,"řekl Tom ledově.
"Já tě nechápu, Tome!" S tím jsem otevřel dveře ložnice a ovanul mě ledový noční vzduch. Musel jsem tady nechat otevřené okno, protože tam byla pekelná zima. Přenesl jsem Toma na postel a vozík jsem přistavil hned vedle postele. Zabalil jsem Toma až po uši do peřiny a vrátil jsem se do koupelny pro jeho věci. Došel jsem do pokoje a posadil jsem se vedle Toma na postel.
"Spinkáš??"řekl jsem a nakukoval jsem mu pod peřinu.
"Ne,"odsekl mi Tom a znovu otočil pohled do stěny.
V záchvatu vzteku jsem z něj strhl peřinu a shodil jsem z něj ručník. Surově jsem si ho otočil na záda, až Tom vykřikl.
"Co blázníš, Bille??"
"Já?? Co JÁ blázním?? Já se tady nechovám jako malý ublížený chlapeček. Mě je to líto, Tome. V tý koupelně jsem asi přestřelil, ale já jsem myslel, že to taky chceš. Nemusíš bejt kvůli tomu na mě naštvanej! Dobře, omlouvám se ti. Nevěděl jsem, že tě tolik naštve, že jsem ti chtěl přivodit slast!"odsekl jsem mu a otočil jsem se k němu zády. Tom na mě zůstal jenom udiveně koukat. Najednou jsem ucítil jeho ruku na rameni.
"Promiň, Bille. Já jenom…Mám strach, že ti nikdy nebudu moct dát to, co jsem ti mohl dát předtím. Bojím se! Mám strach z každého tvého polibku, doteku…Miluju tě, ale bojím se, že ti jednou přestanu stačit."
Pokračování příště!!
Napsala: Lucy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl(a) jsi tu??

..Klikni sem..

Komentáře

1 Janule Janule | E-mail | 27. října 2007 v 21:02 | Reagovat

Jo Lucy, tak tohle je přesně to, o čem jsem ti psala... dokonale vyjádřený emoce a pocity náhle postiženýho člověka... je prostě skvěle vyjádřený a napsaný. Fak jsi mě málem rozbrečela, když Tom na konci svěřuje Billovi svoje obavy... je v tom všechno, co v tom má být ... díky J.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama