Červen 2007

Neublližuj mi! 28.

30. června 2007 v 11:57 | Billy |  Neubližuj Mi!
"No tak, Gustave!! Otevři nám!! Dělej!!"křičel jsem na něj jako smyslů zbavený. Neměl jsem rád ten pocit, že jsem někde zamčený a nemůžu se odsud dostat bez cizí pomoci sám…
"Ale to tak lásko, nerozčiluj se a už to konečně vzdej…Vždyť mi dva si krásně vystačíme,"špitl rošťácky Bill. Hodil jsem na něj jen zmučený pohled a on okamžitě pochopil, že to myslím vážně…
"Gustave, pusť nás…PROSÍM!!!"zařval Bill z plných plic, až jsem se lekl…Kde se to v takovém človíčkovi bere?? Vtom jsem ale uslyšel zarachocení klíče v zámku a hned nato jsem spatřil Geeho rozcuchanou hlavu. Díval se na nás na oba takovým divným pohledem…
"Nemůžete si to řvaní nechat na večer?? Taky byste se tam nemuseli zamykat jako malý děti,"broukl naštvaně Gee a s mohutným zívnutím odpochodoval zpátky za Gustavem do ložnice…

Kreslení twins =))

28. června 2007 v 22:47 | Billy |  Twincest (B+T)
Jj tu fotku si všichni jistě pamatujete z Bravíčka,že?? =D Já tedy ano =P
Autor neznámý :'(

Ich schrei (By ME)

28. června 2007 v 19:13 | Billy |  Moje Tvorba
Ááááá já vim,nesmějte se...je to můj první blend..no snažila sme se.. ale vážně =))..já u toho strávila asi hodinu než sem našla tu správnou fotku,správnej rozměr blendu,text a hlavně to správný zabarvení..No řeknu vám,byla to fuška =))..Udělala sme dvě provedení tak se to snad bude líbit..a jak tak pozoruju,na můj blog chodí dost lidí tak kdyby to šlo,uvitala bych nějakej ten kmentář,já vím,už ás tim štvu,ale i jeden malí,ať už dobrý či špatný,komentářek dokáže člověka potěšit =)) ..Lae nechci vás do ničeho nutit...Billy <3

Pravda nebo jen hra?? 6. II.

28. června 2007 v 19:02 | Billy |  Pravda nebo jen hra?? II.
Název: Pravda nebo jen hra??
Autor: Billy
FF: Na pokračování
Díl: 6
Řada: II.
Poznámka : Pokračování příště
Moje poznámka: Nooo a máte tu poslední přepsaný dílek..dál pokračuji už bez pomoci tamté povídky ("To nemyslíš vážně") ..takže pokud se vám tato povídka (Teď už oficiálně po dnázven "Pravda nebo jen hra II.") líbí tak pište komentíky,jestli tedy mám ty další díly vymyšlet =)) Dekuji
Billy <3
__________________________________
O měsíc později...
Čas plynul jako voda a dny se krátily.Pomalu se blížil konec prázdnin.Díky Andyho přítomnosti se Bill už cítil odost lépe.Bylo to možná proto,že řek Andreasovy pravdu.Že to vůbec někomu řekl.Strašně se mu ulevilo a spadl mu kámen ze srdce,teda alespoň půlka.Cítil se jako kdyby byla půlka srdce volná,ale tu druhou pořát tížily ty okovy.Tak rád by řekl bratrovi pravdu,pravdu o jeho skutečných citech..z velké části Tom věděl,co k nemá Bill cítí.Zjistil to tu noc co se s ní vyspal,ale Bill potřeboval něco jiného.Potřeboval si s ním sednout a pořádně si otom promluvi,ale jak když byl už dva měsíce pryč.Tolik by si přál aby to vzal jako Andeas a vyslech ho.Věděl že v Andym může mít oporu.Proto to kamarádovi prozradil.Popravdě se taky bál.Měl strach,že by to mohl Andy vzít špatně a prohlásit,že je to telouš a gay,ale on to neudělal.Hodně mu pomohl.Ikdyž to Andy snášel docala bolestivě,protože k Billovi cítil něco víc než kamarádství,ale musel se s tím smířit.Billa nikdy mít nebude.NIKDY.On sám to dobře věděl.Bill miluje svého bratra a o Andyho lásce neví.A ani se to nikdy nedozví.Andy se rozhodl skrýt svojí lásku a říct,že ho tajně miluje.Moc by mu tím nepomoh.Právě naopak,hodně by mu tim ublížil.Billa by ještě místo myšlenek na Toma tížila Andyho láska k němu.A to si jeho kamarád přál ze všeho nejmíň.Nechtěl aby Bill trpěl.Andy u nich zůstal až dodnes.Bill ho o to prosil nechtěl být doma sám.Nechtěl se znovu ubíjet myšlenkami na bratra.Psychicky ho to ničilo.
**********
Najednou zazavonil zvonek.Andy pohlédl na Billa,který vypadal hrozně.Za celé dva měsíce se vůbec nemaloval a byl jen doma.Ikdyž mu Andy pomohl neměl na nic náladu.Zrovna žehlil spodní prádlo a pár trik,které před chvíli jeho kámoš vypral.Navzájem si pomáhali.Teda spíš Andy pomáhal Billovi.Byl na tom opravdu špatně.Tom mu scházel čim dál víc."Dojdu tam" řekl Andreas a zvedl se.Bill se na něj jen podíval a zlehka přikývl.Andreas šel pomalu ke dveřím.Zvonek se však stačil znovu rozdrnčet."No jo už du" prohlásil a odemkl.Otevřel oči a málem omdlel.Nevěřil svým očím co vidí.Stál tam Tom,ale to by ho tolik nepřekvapilo.Za pár dní se mělo jít do školy a Tom se musel vrátit,ale nepřijel sám.Vedle něho stála Hannah.Oba se culili.Andy je sjel pohledem a úplně v něm hrklo.Nevěděl jestli má zabouchnout dveře nebo je pustit domů.Jedine pohled mu stačil bylo mu jasné co tam celé dva měsíce dělal a pokud by Toma takhle pustil domů.Bill by to asi nepřežil."Co tu děláš?" zeptl se Tom a probodl Andyho pohledem.Jako kdyby úplně zapoměl,že je to jeho a bratrův nejlepší kámoš."Bydlim" prohlásil Andreas a koukl Tomovi do očí.Tom jen zakroutil hlavou a chtěl vejít dovnitř.Andy mu však zatarasil cestu."Co blbneš?" odsekl Tom a pustil ......
Pokračování příště....
Autor:Billy

Twin test?Nein Twin cest

28. června 2007 v 16:40 | Billy |  Moje Tvorba
Mnoooooooo...tak sem si zase jednou hrála s prográmkama,jelikož sem se nudila a čistě to je jen blbost,to co sem vytvořila,ale řekla sem si k čemu by mi to leželo v compu??Uveřejňuju to sice s velkou ostudou,podle mě je to šílený,nevim to C se mi "trošku" nepovedlo *JOKINGLY" a celkově to působý tak..tak divně..jinej název nevim...Mno,tak se toho kdyžtak nelekněte =) ..Radši sem dám menší náhled.Větší si můžete prohlédnout když si rozkliknete × Celý Článek × a kliknete na náhledy...obrrázky jsou moc velké a nedaj se vložit na blog =)) ..ale upozorňuju vás..je to jen pro silné povahy =D=D
→ Menší náhled :
1)
2)

Kresba

28. června 2007 v 16:38 | Billy |  By Heidi
KRESBA
Bill seděl mlčky u okna v obývacím pokoji. Na jeho kolenou byla rozložena velká čtvrtka křídového papíru, po níž zaujatě čmáral silnou tužkou a rychlými pohyby ruky obrazce stínoval. Kolem něj se po zemi válelo už několik zmačkaných papírových koulí a Bill k nim každou chvíli přihazoval další a další. Neměl svůj den, podivně se mu třásly ruce a nebyl schopný udělat jediný pěkný tah, který by jeho dílo vylepšil. Ani se tomu nedivil, dnes si ke kreslení sednul snad poprvé za poslední půlrok, protože teprve tohle byl jejich první volný víkend za šest měsíců. Chybělo mu to, proto byl zklamaný jak moc mu kresba nejde, neustále svíral v ruce gumu a prováděl úpravy, které stejně k ničemu nevedly, jediným výsledkem byl ušmudlaný papír s nejasným motivem. Bill zlostně hodil tužku na podlahu a odhrnul si vlasy z čela. Nemá to cenu, jenom ztrácí čas, možná by se opravdu neměl zabývat bezduchým čmáráním a raději se zamyslet nad nějakou novou skladbou. Hudba jej totiž na rozdíl od kreslení živí.
Billa vyrušilo tiché zaklepání. Ohlédnul se a mezi otevřenými dveřmi spatřil bratra. Radostně se pousmál. On mu vždycky dokázal zvednout náladu, v jakékoliv situaci. "Proč klepeš? To přece nemusíš" namítnul Bill. "Vím že se soustředíš, tak jsem sem nechtěl vpadnout. Ukážeš mi to?" kývnul Tom směrem k jedinému nezmačkanému papíru ležícímu na stolku. Bill pokrčil rameny. "Je to hrůza, jsem neschopný!" mračil se Bill nad svým výtvorem. "Tak nakresli mě" navrhnul Tom pobaveně. Bratr se na něj ušklíbnul. "Vážně? Vždyť nevydržíš minutu v klidu!" Tom se posadil do křesla a povzdechl. "Budeš muset kreslit rychle". Bill si váhavě sednul před něj a uchopil do rukou tužku. Pozorně si prohlížel Tomovu pravidelnou tvář, zachytil veškeré jeho rysy, každý drobný nedostatek i přednost. Často se jeho obličeje dotýkal prsty, zdůvodňoval to tím, že jej potřebuje natočit do toho správného úhlu. Tom sebou s chápavým výrazem nechal manipulovat, dobře věděl, že je to pouhá výmluva. Billovi dělaly nenápadné doteky dobře, přejížděl bříšky svých dlouhých štíhlých prstů po bratrově tváři, jemně obkresloval linky jeho měkkých plných rtů, jimž v jednu chvíli neodolal a opatrně je svým prstem pootevřel. Tom mu neustále hleděl do očí, jakoby bratra se sebou nechával dělat co si zamane. Bill se těžko soustředil na portrét vznikající na bílé ploše před jeho očima, raději vždy utíkal k Tomově dětsky hebké tváři, bez jediného kazu, jejíž pokožku tak neuvěřitelně rád laskal.
"Bille?" upozornil jej v okamžiku největšího ticha bratr. "Co?" zeptal se ochraptěle. "Nechtěl jsi kreslit?" optal se Tom, jelikož bratr už dobrých pět minut měl dlaň přitisknutou na jeho líci a lehce ji hladil. Bill se k němu zpříma naklonil a špitnul. "Ne, to jsi chtěl ty". Bratr už s jistotou dokázal rozeznat ten povědomý mlžný opar touhy v jeho očích. Vždycky ji okamžitě poznal, takže už neměl žádné pochyby. Něžně uchopil Billovu bradu mezi prsty a nenásilně si nadzvednul jeho hlavu směrem k sobě. Cítil jak bratr ztuhnul v očekávání. Tom se sklonil k jeho horkým rtům a pomalu je přejel svým jazykem. Bill zavřel oči a zjevně očekával víc. Překvapilo jej, když se ani po několika vteřinách nic nedělo. Rozevřel víčka a spatřil před sebou bratrův pobavený výraz. "Děláš si ze mě legraci?" zaútočil nervózně Bill. "Ne, jen si s tebou hraju, jsi nádherně netrpělivý, líbí se mi to". Billovi se to zjevně líbilo o něco méně, jelikož nechal nedokončenou kresbu ležet pohozenou na stole a vstal. "Nejsem pro zábavu" sykl uraženě a odporoučel se nahoru do pokoje.
Bylo mu jasné, že bratr dlouho nevydrží v dolním patře sám a brzy jej bude pokorně následovat. Nemusel čekat dlouho, po pěti minutách již byly na schodech slyšet známé kroky. Tom otevřel dveře a okamžitě na sobě ucítil bratrovy ruce. "Přišel ses pobavit?" šeptal Bill mezi polibky, jimiž zahrnoval Tomova ústa. Nechtěl čekat, potřeboval Toma teď hned. Silou jej přitisknul ke své posteli a obkročmo se na něj posadil. Zatímco Tom sjel dlaněmi na jeho zadek, Bill se jazykem propracoval mezi jeho rty a hladově do nich proniknul. Hrál si s bratrovým jazykem jak jen chtěl, opatrně jej kousal proplétal se svým, dokud necítil, že Tom se stává po sérii jeho laskání malátným. Levou rukou mírně otočil jeho hlavu na stranu, aby měj dokonalý přístup k jeho krku, kde skousával kůži mezi svými zuby, až Tom úpěl bolestí a silně hladil jeho stehna.
Bill přestal, zadýchaně se narovnal a usadil se pohodlně na Tomově klíně, kde se několikrát nenápadně zhoupnul. Bratr zasténal. Bill mu pošeptal. "Teď si pohraju já" Svléknul bratrovi bez šance na námitky tričko a přidržel jej na posteli. Sáhnul ke stolu před sebou a z jeho šuplíku vytáhnul dva jemné šátky, které překvapenému bratrovi omotal kolem obou zápěstí a následně připevnil k čelu postele. Tom vzrušeně zalapal po dechu, líbila se mu představa, že jej teď má Bill čistě ve své režii. Zaúpěl, když Bill zaryl své nehty silně do jeho hrudi, na níž se vytvořily slabé, zarudlé škrábance."Au!" vykřikl rozrušeně Tom a snažil se pohlédnout na svůj hrudník na to, jak velkou škodu nehty zanechaly. "Mlč!" poručil mu Bill a zpracovával jazykem Tomovo napjaté tělo, které se pod jeho vzrušivými doteky mírně svíjelo. Bratr pokračoval, znovu se zavrtěl na jeho rozkroku a dál se věnoval jeho bradavkám, které intenzivně přejížděl vlhkým jazykem a dráždil zuby, což Tomovi způsobovalo nevýslovnou slast. Omámeně se na něj podíval. "Bille, to už stačí" vydechnul, protože měl pocit že víc by bylo nad jeho možnosti. Bill zajel rukou k jeho klínu a zkoumavě na něj přiložil prsty. "Ne, to ještě nestačí" pousmál se škodolibě a tentokrát se přesunul k bratrovu podbřišku.
Tom už sténal nahlas, cukal rukama a snažil se vymanit ze svých pout, ale bratr je upevnil příliš pečlivě, takže jimi ani nehnul. Modlil se, aby se Bill konečně dostal k jeho kalhotám a ukončil to jeho slastné utrpení. Oddechnul si, když Bill skutečně rozepnul knoflík a uvolnil zip. Stahoval je nesnesitelně pomalu, vychutnával si zvláště okamžik, kdy přejížděl drsnou látkou po bratrově vzrušení. Jaké bylo pro Toma překvapení, když se jeho prádla ani nedotknul, naopak se opět vpil do jeho úst a mezi prsty mnul jeho ztuhlé bradavky, jenž občas polaskal jazykem. Sám si svléknul svůj svršek, aby bratra ještě více dráždil pohledem na své ploché břicho a nebezpečně nízko posazené kalhoty. Začal se na Tomově klíně opatrně pohybovat, přičemž bedlivě pozoroval jeho reakci, jenž se dostavila okamžitě. "Přestaň!" vykřikl Tom. Neměl zájem vyvrcholit, aniž by Bill musel cokoliv udělat! Vždyť mu jen seděl na klíně a on se téměř nemohl ovládat. "Ale no tak, přece mi to tak neusnadníš". Usmíval se potutelně Bill a za chvíli skutečně nechal svých neúnosných pohybů.
Rozhodl se Toma déle netrápit, chtěl mu poskytnout odměnu, v jeho očích viděl, že si ji zaslouží. Jemně svléknul bratrovi spodní prádlo a letmo se dotknul jazykem jeho vzrušení. Tom sebou trhnul, až se mu látka šátků tvrdě zařezala do kůže na zápěstí. Ve chvíli, kdy jej vzal bratr do úst celého se napjatě prohnul a přestal si všímat bolesti, jenž způsobovaly jeho na první pohled nenápadná pouta. Bill měl zavřené oči, pečlivě pohyboval jazykem a pomáhal si rukou, jíž pomalu bloudil nahoru a dolů. Volnou rukou přitom hladil Tomovo hladké břicho . Po několika minutách už Tom dál nedokázal odolávat tak intenzivnímu přímému dráždění a zaplnil Billova ústa. Bratr neuhnul, tiše polykal, teď už s otevřenýma očima, jimiž pozorně sledoval vdychajícího Toma, který se konečně uvolnil z té strnulé křeče doznívajícího orgasmu. Bill jej políbil na odhalené břicho a potom na ústa, do nichž okamžitě vniknul jazykem. Teprve když bratr dostatečně vydýchal, několika pohyby uvolnil jeho vezněná zápěstí a něžně mu olíznul ucho. "Příště to bude horší jestli budeš zlobit" zasmál se škádlivě a vstal. Tom se zaujatě podíval na své tělo, z nějž se bratr právě zvednul a v očích mu zajiskřilo. "Ehm Bille? Nenakreslíme nějaké akty??"zamrkal nevinně……
Autor:Heidi

Dobrý konec

27. června 2007 v 20:43 | Billy |  By Heidi
Pamatuji si na ten den, měl pořadové číslo jedna a začínal první podzimní měsíc. Jako malí jsme se na něj vždycky těšili, na ty dárečky co dostaneme a sladkou pusu od mámy. Krájení dortu, to jsi vždycky miloval, já taky, Bille, já taky …
Každé narozeniny byly skvělé, něčím výjimečné. Nejprve jsme slavili s rodinou, kamarády, když přišla naše první oslava s vysněnou kapelou, věděl jsem, že až teď jsi doopravdy šťastný.
Ale ty jsi nebyl, v hloubi duše ne. A to mě trápilo. Něco bylo špatně a já nevěděl co, nedokázal jsem ti pomoci, i když to sem z celého srdce chtěl. Vždy to byla moje povinnost za tebou stát a ani ten den se to nemohlo změnit. Bylo nám čerstvých šestnáct, seděli jsme pod pergolou u zahrady a říkali si, jak to bude báječné, až budeme jednou bydlet spolu ve velkém domě. Já budu mít psa, ty kočku.

Dirty little secret ( twincest)

27. června 2007 v 20:34 | Billy |  Videa - Twincest ?!?!
.
__________

Nádherný twc videjko *IN LOVE*

27. června 2007 v 20:16 | Billy |  Videa - Twincest ?!?!
A textík songu zde =)) :
Ahoj,
stojíš v mých dveřích.
Nikdo už tu není,
kromě tebe a mně.
Okay,
pojď přeci nejprve dovnitř.
Zbytek půjde sám od sebe,
v pokoji 483.
Tady vevnitř
nikdy není pravý den.
Světlo přichází
z minibaru.
A zítra tu taky
nebude jasno -
vítejte v hotelu.
Chtěli jsme si jen
povídat.
A teď
ležíš tady,
a já ležím vedle tebe -
povídat si,
povídat si.
Pojď sem,
nebudeme rušeni.
To jsem už objasnil -
Don't disturb !
Je jedno,
kde budeme zítra.
Svět je teď tady uvnitř,
zase si lehni.
Naslouchám ti,
dívám se na tvůj obličej.
Tvé rty
se otevírají.
Mluv pomalu,
prosím, ne tak rychle -
vítejte v hotelu.
Chtěli jsme si jen
povídat.
A teď
ležíš tady,
a já ležím vedle tebe -
povídat si,
povídat si,
povídat si.
Před dveřmi alarm,
celý svět volá.
Všichni mnou cloumají,
nechci si s nikým jiným, než s tebou
povídat,
povídat.
Chtěli jsme si jen
povídat.
A teď
ležíš tady,
a já ležím vedle tebe -
povídat si,
povídat si.
Chtěli jsme si jen
povídat.
A teď
ležíš tady,
a já ležím vedle tebe -
povídat si,
povídat si,
povídat si,
povídat si.
___________________
ZdroJ : th-twincest4ever.blog.cz/0704/nadherne-twincestni-videjko

Pravda nebo jen hra?? 5. II.

26. června 2007 v 20:44 | Billy |  Pravda nebo jen hra?? II.
Název: Pravda nebo jen hra??
Autor: Billy
FF: Na pokračování
Díl: 5
Řada: II.
Poznámka : Pokračování příště
Moje poznámka: A další a další a další..Teďkon se díly sypou jak z pytle =D hezky jeden za druhym..co??Čéče,to je hustý =D
________________________________
Na Billových bocích.Měl jen trenky a Andy měl dobrej výhled na jeho štíhlou postavou.Pohledem sjel zase nahoru a začal vyprávět."Ráno k nám přijela babička a měla tam bejt jen jeden den.Taková menší návštěva.Jen na otočku,ale za hodinu se ukázalo že se tam zdrží na dýl,ale s tim sem vůlbec nepočítal.A jelikož mě nemám moc v lásce,tak se do mě hned spustila a začala se do mě navážet a hledat na mě různý chyby.Ví že mě tim uráží,ale jí to dělá strašně dobře.Musel sem prostě vypadnout.Nedalo se to tam vydržet.Pořát samý kecy jak vypadám a jak se oblíkám a různý další narážky.Chtěl sem utýct,ale neměl sem kam.Nejdřív mě napadla zkušebna,ale neměl sem klíče a na oknech i dveřích jsou mříže.Tak bych se tam nijak nedostal.A jediný co připadalo k úvahu jste byli vy.Ste moji nejlepší kámoši.Ty a Tom a Tom neni doma tak mě napadlo že bych se moch stavit.Zvonil sem,ale asi vám to nefunguje.Jako ten zvonek,ale ani dobouchat jsem se nemohl.Tak sem rozbil sklo na dveřích a dostal se sem.Samozdřejmě,že to zaplatím,to se neboj.A pak jsem šel od kuchyně a chtěl si udělat čaj.Byl jsem promrzlej.Asi tři hodiny sem bloumal městem a pak ještě seděl v parku,jenže najednou vypadlo světlo.No tak sem se vydal do sklepa nahodit pojistky,ale nějak to nešlo zpravit,tak sem do toho párkrát bouchnul.No a pak sem šel nahoru a chtěl zkusit jestli to už svítí a našel tu tebe."
**********
Najednou začala pískat konev na plotně.Bill se otočí a slil vodu do připravenejch hrníčků.Konev postavil zpět a vyndal z poličky dva talířky.Dal je pod hrníčky.Ještě se natáhl pro pytlíčky s čaji.Andy si mezitím hodil nohu přes nohu a soustředil se na místo,které ho tak zaujalo,že z něj nemohl spustit oči.To místo byl Billův zadek.Měl ho tak krásně tvarovanej a bezchybnej..Bill do rukou uchopil talířky s hrnkama a pomalu se otočil aby to nerozlil.Kapičku to přehnal z vodou a ta šahala až k okrajům.Jakmile se obrátil o 180 stupňů málem upustil čaje,když si všiml,kam to jeho nejlepší přítel kouká.Nevěděl co si otom má myslet.Znovu se mírně rozklepal a vypadalo to,jako kdyby úplně zkameněl.Andreas poznal že se Bill otočil a kouká na něj.Pomalu zdvyhl oči a nevinně se usmál.Bill se konečně pohl a došel ke stolu postavil šálky a sedl si naproti Andymu.Spánek ho úplně přešel a čaj příjemně zahřál...Uběhlo několik hodin a kamarádi tam ještě seděli a povídali si ovšem možném....Teda hlavně o jedné věci....
Pokračování příště...
Autor:Billy

Darkangel

26. června 2007 v 20:27 | Billy

Twinsátka =)

26. června 2007 v 20:17 | Billy |  Fotky - Twincest ?!?!
Krásná fotečka.........
Překlad:Jsme přátelé navždy...
Můj dodatek a otázka : Jen přáteleé? ;) =D=D
Kluci jsou? :
a)přátelé
b)nejlepší přátelé
c)milenci
......Mno mylsím,že nám twc úchylúm se zamlouvá ta odpověď c,že ano? =D=D=D

Návštěvnost → 18.6.2007 - 24.6.2007

26. června 2007 v 15:02 | Billy |  »»»NÁVŠTĚVNOST«««
Navstevnost za minuly tyden (18.6.2007 - 24.6.2007) je:
Pondeli: 71
Utery: 63
Streda: 62
Ctvrtek: 68
Patek: 79
Sobota: 93
Nedele: 106

Celkem: 542

Pravda nebo jen hra?? 4. II.

25. června 2007 v 22:28 | Billy |  Pravda nebo jen hra?? II.
Název: Pravda nebo jen hra??
Autor: Billy
FF: Na pokračování
Díl: 4
Řada: II.
Poznámka : Pokračování příště
Moje poznámka: Tak je tu další díleček Pravdy...=))) Co k tomu jináč dodat? =D
________________________
Nehybná silueta nějakého člověka a upřeně na něj valila oči.Bill se snažil zaměřit na onu postavu a vybavit si kdo by to mohl být."Co tam děláš??" ozvalo se do ticha a postava se otočila,nahmátla vypínač a rozsvítila světlo.Bill nemohl uvěřit svým očím co vydí."A...andreasi" Bill byl v šoku a skoro nemohl mluvit.co tu Andreas dělá?Koukal na něho a ikdyž věděl,že je to jeho nejlepší přítel stále se klepal.Zažil strašný šok.Myslel si,že chce někdo jejich dům vykrádst nebo,že mu někdo přišel ublížit.Andy k němu došel a podal mu ruku aby se mohl zvednout.Bill se zadíval na jeho ruku,ale svou mu nepodal.Vypadal to jako kdyby se vůbec nechtěl hýbat,nýbrž vstát."Děje se něco?" otázal se Andy ustaraně,nějak mu nedocházelo že Billovi způsobyl šok.Pomalu si k němu klekl a zadíval se na Billa .On se na něj také zadíval,ale v očích měl pořát ten strach a vyděšení jako před několika minutami."Bille" řekl jemným hlasem Andreas "je všechno v pořádku?" pokračoval a stále pozoroval Billa sedícího naproti němu.Bill přivřel oči,pevně Andyho obejmul a přitulil se k němu.To teď potřeboval a jelikož tam neměl jemu nejbližšího člověka na světě,hledal útěchu u Andyho.Tiše se rozplakal a svíral kamaráda v objetí."Víš jak si mě vyděsil?" vypadlo z něho za několik vteřin."Slyšel jsem rozbití skla a bál se,že nás přišel někdo vykrádst nebo že mi přišel někdo ublížit.Tolik lidí mě a bráchu nesmáší.Záviděj nám slávu a nemaj nás moc v lásce.Bál jsem se že se mi přišel někdo pomstít" Pevně svíral Andyho a tichonce plakal."Promiň,nevěděl jsem,že sem tě tolik vylekal" řekl mírně a cítil vinu,věděl že je Bill citlivý a že tohle ho určitě hodně viděsilo.Teď už věděl proč sedí u skleněných dvěří a klepe se."Hm už je to lepší" oddálil se od něho Bill,setřel si slzy a stoupl si.Andy ho následoval a také se postavil."Dáš si čaj?" zeptal se ho Bill.Byla mu zima a potřeboval se něčím zahřát."Jo" přikývl Andy a trochu se usmál.Bill se už cítil líp,šel do kuchyně a začal chystat vodu na čaj.Kamarád také přišel do kuchyně a sedl si na židli u stolu.Tak jak to dělal Tom."Proč si vlastně přišel?" zeptal se Bill se zájmem a dal vodu nad plotýnku,pod kterou se kmital maličký plamínek ohně.Otočil se na Andyho a opřel se o linku.Pohlédl mu do očí.Kamarád si ho jen sjel očima a mlčel.Pohledem se zastavil na....
Pokračování příště...
Autor:Billy

Bill říká Tomovi "Tomi"

25. června 2007 v 22:19 | Billy |  Videa - Twincest ?!?!
Tááák tohle je "pecka" Billda oslovuje svýho brášku Tomíí =D No já mám výtlem..Videjko mám díky mojí milovaný Klárušce :-* :D:D z jejího blogísku,který naleznete Zde ...

EMO Billy

24. června 2007 v 22:03 | Billy |  »»»FRIENDBLOGS«««
Mnoooo..tak sem udělala můj další blog...Ještě není úplně rozjetý,ale pár věcí tam už je..Třeba moje oblíbená písnička od MCR-Teenagers.Abych se vám přiznala..tu písničku miluju *IN LOVE*..je úplně úžasná..takže pokud máte rádi MCR,EMO a podobné věci..určitě tak mrkněte =)) Pa Billy <3
Blog naleznete ×××TADY×××

Pravda nebo jen hra?? 3. II.

24. června 2007 v 21:54 | Billy |  Pravda nebo jen hra?? II.
Název: Pravda nebo jen hra??
Autor: Billy
FF: Na pokračování
Díl: 3
Řada: II.
Poznámka : Pokračování příště
Moje poznámka: Tááák máte tu další díleček...Ještě asi tři díly a budu psát nově =)))Se docela dost teším a doufám že vy taky ;) =D
Billy <3
________________________________________________
Bill otevřel oči a prudce se posadil.Zdálo se mu to jen nebo opravdu slyšel ránu?Očima bloumal po tmavé místnosti,do které šlo jen malé světílko.Nejprve si nemohl uvjedomit co to je,byl rozespalý a oči měl skoro zalepené únavou.Ještě chvíli hledal marně zdroj světla až očima narazil na dveře.Sjel je očima a konečně přišel odkud to mírné světlo přichází.Svítilo se na chodbě.Škvírečka pod dveřmi umožňovala aby se část světla nesla i do Billovýho pokoje.Pomalu vstal a loudal se ke dveřím.Otevřel dveře,které mírně zavrzali a vydal se pomalu ke schodům.Světlo přicházelo z obýváku.Pomalu sešel schody a rozhlédl se po prázdném pokoji.Nikdo tam nebyl.Chvíli bloumal bedlivě po obýváku až očima najel na skleněné dveře od terasy.Sešel poslední schod a pomalími kroky se dostal až ke dveřím.Jedno platíčko skleněné tabulky bylo vysklené.Bill hlasitě polkl a něco v něm jakoby bodlo.Najednou zhaslo světlo.Bill se prudce otočila snažil se zachytit nějaký bod který by mu mohl něco připomenout.Snad nějakou věc,něco čeho by se mohl chytit nebo uchopit aby zastrašil pachatele.Najednou zaslechl nějaký hlas ze sklepa.Nevěděl jestli tam má jít nebo má dál stát nehybně u terasních dveří,kterýmy přes vysklenou tabulku protahoval studený vánek z venku.Měl na sobě jen své tmavě modré trenky na noc a hodně mu táhlo na záda.Trochu se rozklepal a přivřel oči.Po chvíli je otevřel a doufal že se vzbudí,ale pořát stál u těch slkeněných dveří.Bál se pohnout.Co když nepřítel čeká na nějaký pohyb aby mohl zaútočit??Billa zamrazilo v zádech pomalu si sedl na bobek a rukama si obejmul nohy.Klepal se a čekal co bude dál.Bylo neskutečný ticho.A Bill seděl u dvěří přes které procházelo světlo ze sitě zářícího měsíce,byl zrovna úplněk.Světlo,které se vkrádalo do obýváku osvěclovalo Billovu křehkou postavu.Nebyl moc dobře schovaný a útočník ho mohl dobře vidět.Chvíli nato uslyšel několik ran zasebou.Vycházeli ze sklepa.Nejradějy by někam utekl,ale bál se že jich může být víc.Co když sou dva nebo dokonce tři?Znovu se zaklepal a očima zabystřil na kuchynskě dveře.Přes kuchyni se de do sklepa,takže měl dobrý výhled,kdyby někdo vycházel.Znovu nastalo naprosté ticho.Bill si ani nijak neuvědomoval že klečí ve střepech s okenní tabulky.Střepy ho řezali do nohy,ale strach byl silnější.Nic jiného si v tu dobu ani neuvědomoval.Upřeně hypnotizoval dveře vedoucí do kuchyně a snad jako kdyby čekal až z nich někdo víde.Snad jako kdyby si to přál.Klepal se po celém těle a nehty začal zarývat do jeho hubených a na světle bílých nohou.Strašně se bál.Znovu si vzpoměl na Toma.Tak by se mu hodil onen mobil,co dneska rozbil.Tak by chtěl slyšet bratrův hlas.Co kdyby to bylo naposled?Co když to bylo už odpoledne naposlet?Třeba Tom něco cítil,třeba cítil že se má něco stát a proto volal.Stekla mu slza a znovu zavřel oči.V hlavě se mu honily myšlenky typu:co když ho přišel někdo zabít,někdo si vyhlídl že Tom neni delší dobu doma a přišel mu ublížit,nebo co když si ten dům někdo vytypoval na krádež?Bál se tak moc,ale ty zavřené oči mu moc ochrany a pocitu bezpečí nedávali a tak se tedy rozhodl je otevřít.Ve chvíli kdy to udělal v něm trhlo.U kuchynských dveří stála .....
Pokračování příště...
Autor:Billy

Krásná fotečka

24. června 2007 v 21:52 | Billy |  Fotky - Twincest ?!?!
Njn o5 na sobě nalepení..Klušinofé jedni..Oni si nedaj pokoj..pořát budou provokovat =D=D
× Click Celý Článek ×

Malá Onóno

24. června 2007 v 21:50 | Billy |  By Syhrael
Bill ležel bez hnutí a nechal se sebou dělat cokoliv. Horlivě si k sobě bratra přitahoval za týl, proplétal mu prsty do dreadů a něžně jej chytal mezi zuby za piercing. Oba se k sobě tiskli, jak nejvíce mohli, žár vášně jim spaloval těla na suchý trout a touha po vzájemném uspokojení naplňovala celý pokoj…
Tom fascinovaně zíral na monitor svého přenosného počítače, cítil mírné cukání v oblasti podřibšku. S každým dalším slovem, větou, v něm narůstala vzrušující touha, jenž mu zatemňovala a tupila mysl. Nedokázal dělat nic jiného, než sedět na posteli, s ústy dokořán a vzrušeným klínem. Stále dokola si četl každý odstavec nejméně třikrát za sebou, hltal písmena a prudce oddechoval. Prsty drtil okraj přikrývky a při živé představě toho, co právě četl, se dostával do šíleného amoku. On a bratr, nestydatá, rajcovní povídka… Dokonalé!
Tom dočetl poslední řádek. Neudržel se. Zhroutil se na záda do postele a s rukou pod prádlem se vydatně uspokojoval. Stačilo několik pohybů, představa bratra a Tom měl dost. Zmítal s sebou jako v bouři, před očima výjev posledních řádků povídky…
Tmou, protnutou jenom silným světlem notebooku, se ozývaly vzrušené steny chlapce, který právě nalezl svoji každodenní večerní dávku sebeuspokojení a naplnění tajného snu. Nemohl to mít v reále, tak alespoň z fantazie někoho jiného.
,, Někoho jiného…"
Tom roztřesen stále doznívající vlnou chtíče se malátně posadil. Hmátnul po notebooku a položil si jej na kolena. Pod povídkou bylo nezvykle mnoho ohlasů, ale ty Toma nezajímaly. Pídil se po pisatelce. Jaké bylo jeho překvapení, když pod textem našel jednoduchý podpis: ,,Onóno".
,,Kdo to může být Onóno? Nějaká šílená fanynka? Hodně šílená, ale pravděpodobně holčina s bujnou fantazií. Tom marně pátral po jakémkoliv kontaktu či stopě. Na povídkovém webu nebylo nic konkrétního, ovšem Onóno tu měla rubriku a v ní nespočet povídek - skoro šestnáct!
Tom potěšeně zamručel a netrpělivě si poposedl. Měl přeci celou noc jenom pro sebe a svého imaginárního vysněného Billa, který doopravdy klidně spal u sebe ve vedlejším pokoji.
Tom se položil přes celou šířku postele, na bříško, nosem se téměř nalepil na obrazovku a dal se do čtení…
Pokud si Tom myslel, že jeho bratr se věnuje jenom jedné aktivitě a to spánku, tak se hluboce mýlil. Poslední dobou vůbec neměl tušení, co Bill každou noc dělá, pro změnu u svého notebooku. S přezdívkou Onóno seděl na pohovce, se šálkem mléčné kávy a hlavou nabytou myšlenkami soustředěně ťukal do klávesnice a chmuřil se čím dál víc. Opět ten zvláštní stav, kdy si připadal jako ten největší úchyl. On by v žádném případě nemohl mít vztah se svým bratrem, i když po tomhle celou myslí doslova blouznil. Kolikrát se opájel myšlenkou, že by za Tomem šel, všechno vyklopil a zhroutil se mu do náruče… Dokonce si pohrával i s tím, že by mu jednu ze svých povídek nenápadně podstrčil, ale znal moc dobře Toma a jeho okatý smysl pro humor. Bratr by to určitě vzal jako strašnou srandu a koření Billovy fantazie…
Bill si smutně posunul notebook blíž k tělu a bez rozmyslu načal nový řádek další povídky: ,, Jako vždy se na mě Tom usmál. Dnes však jina,. Poněkud něžně, řekl bych, že snad láskyplně? Nevím přesně, jestli ke mně něco cítí, ale to, co zachovávám já k němu - tím jsem si opravdu jistý…"

,, Tome, vstávej!" Něčí ruce a medový hlas s Tomem třásly a tahaly jej z postele. ,, Ještě chvíli, nech mě spát!" Tom se po bratrovi ohnal jako po dotěrné mouše. ,, Tak Tome, jestli okamžitě nevylezeš z postele, přijedeme pozdě a David bude zuřit!" Bill s bratrem zacloumal. Tom konečně otevřel oči a rozespale mžoural na bratrovu dokonalou tvář. Jenom pár centimetrů, stačilo by se natáhnout a …
,, Okamžitě ať jsi z té postele venku! Čekám dole!"
Než se Tom rozhoupal k jakémusi činu, Bill popadl do rukou klíče ze stolku a zmizel z pokoje. Tom se sice posadil, potom ovšem s sebou hodil zpět do postele.
Onóno přeci psala, že Bill měl bratra vzbudit polibkem…

Den uběhl jako voda, nastala hluboká noc. Bill se zavřel u sebe v pokoji se spoustou papírů, pastelek a propiskou - před Tomem se vymlouval na záchvat malířství, ale sám moc dobře věděl, že bude opět jenom psát a utápět se ve své fantazii. Tomův návrh, aby strávili večer spolu u televize, kvapně odmítl. Toma to mrzelo, doufal, že by se to mohlo zvrtnout v něco víc. Bratr však o sblížení viditelně nestál.
Místo toho se tedy Tom usadil před televizi sám, s notebookem na klíně. Nadmíru riskantní, uspokojovat se dole v hale, ale vzhledem k tomu, že s bratrem byli doma sami a Bill měl u sebe v pokoji hudbu puštěnou na největší hlasitost, Tom se pohodlně uvelebil na pohovku a zabrousil na svůj pohádkový - povídkový web. Než se mu rozsáhlé stránky načetly, dal se do toho nejkrásnějšího přemýšlení a dumání nad pisatelkou. Strašně ho přitahovala tím, jak se dokázala dostat do té agónie vyprávění a pravého požitku. Když popisovala Tomovo chování, Tom se bázlivě rozhlížel pokojem. Jakoby jej snad ta dívka sledovala kamerou, natáčela si ho a potom o něm psala. Věděla přesně do detailů o Tomových choutkách a co víc, ona dokonce perfektně znala jeho tělo. Věděla na jistotu, kam v povídce ,, sáhnout, kde pohladit, kde stisknout, kam vtisknout polibek…"
Onóno se často převtělovala do Billa a psala o tom, jak musí láskou k Tomovi trpět, že je často přehlížen, že mu trhá srdce, když si zve dívky na pokoj… Taková povídka většinou mívala šťastný konec - dvojčata k sobě našla cestu, ale byla tu i povídka, v níž Tom Billa odmítl. Tak srdceryvná a dech vyrážející, až mrazilo…
Dočetl poslední řádek, chvíli se vydýchával, potom zaklapl notebook a pohlížel s divokým výrazem před sebe. Napadla ho děsivá myšlenka, tak strašná a neuvěřitelná, přitom vysvětlovala všechno. Co když Bill…?
Nevěděl, jak jej zrovna tohle napadlo, ale musel to zjistit. Vyskočil z pohovky a řítil se do bratrova pokoje, se srdcem v krku.
Rozrazil bez klepání dveře. Bill ležel na posteli, obklopen papíry a pastelkami. Maloval si neidentifikovatelné čmáranice a pobrukoval si do rytmu písně, jenž zněla celým pokojem a trhala omítku.
Když spatřil bratra, mírně se pousmál: ,, Copak by si potřeboval ,Tome?"
Tomovi sklapla naprázdno čelist. Teď, pokud viděl bratrovu tvář, všechny ty zmatky v jeho duši přešly.
,,Nic! Vlastně…" zakoktal . Pozpátku vycouval z pokoje. Třísknul dveřmi a stál slepě za rohem pokoje. Svezl se na zem a pozoroval špičky svých tenisek. Jak mohl být tak bláhový? Bill přeci nemohl být spisovatelkou Onóno, to nebylo teoreticky možné… Bill byl jeho dvojče, bratr, nic víc a bohužel snad ani nic míň…
Tom tam takhle seděl skoro celou čtvrthodinu, tiše jako myška se vžíval do chytlavé melodie co k němu doznívala.
Za chvíli však dveře opět cvakly a Tom ze svého úkrytu pozoroval bratrovy hubené nohy, jak rychle sbíhají schody do haly. Tom měl poslední možnost dopídit se pravdě a hodlal ji okamžitě využít.
Tajfun převtělený se přihnal k Billovi do pokoje a popadl ze stolu notebook - zapnutý a hozený pouze chvatně do úsporného režimu.
Počítač schoval pod triko a jako duch se vyplížil opět zpátky za roh právě včas, protože Bill se vracel se sklenicí džusu a mísou sušenek. Volal bratra a rozhlížel se chodbou. Chtěl s ním mluvit. Tom neodpovídal, takže Bill to po pár vteřinách vzdal a zalezl do pokoje. Tom užasl, když zpozoroval, že bratr otočil klíčem v zámku.
Že by? Nezdržoval se. Neuvěřitelně kosmickou rychlostí se ocitl v obýváku, s notebookem na kolenou. Nalistoval dokumenty a…
Úlevou a neovladatelnou radostí vypískl na celý dům - byly tam - všechny povídky, stejné názvy a složka s příhodným názvem - Já a bráška. Tom to rozluštil, Bill byl Onóno…
Tom kníkal jako spokojené morče a listoval celým notebookem. Objevil mnoho obrázků, montáží, textů, básniček… Všechno tohle byla práce Billových bezesných nocí, kdy bloudil Internetem a sbíral jakoukoliv věcičku ohledně vztahu jeho a bratra.
Tom se do hltání obsahu tolik zakousl, ani nepostřehl , že objekt jeho tužeb stojí na posledním schodě , politý horkem od hlavy až k patě. Vyděšeně si dal ruku před ústa - Jak mohl být tak nedbalý? Dal by to přečíst všechno tomu nejhoršímu nepříteli, ale Tomovi ne, bratrovi nikdy! Nepochopil by ho!

,, Tome, můžu s tebou mluvit?"
Bill stál před bratrem se založenýma rukama a svojí pozicí jasně naznačoval, že on v žádném případě nehodlá ustupovat.
Tom roztěkaně zvedl pohled k bratrovi. Zamrazilo ho. Nedal na sobě nic znát a líbezně se usmál: ,, Ty kdykoliv, bráško…"
Bill znervózněl. Podupával nohou: ,, Neviděl si můj notebook? Záhadně se mi ztratil z pokoje! Měl jsem tam hodně důležité věci…" panicky zčervenal a pošilhával po černé ,, věcičce", kterou Tom urychleně poslepu vypínal.
Tom povytáhnul obočí: ,, Jo, půjčil jsem si ho, promiň, neřekl jsem ti o tom. Nic jsem ti sním neudělal, jen jsem si potřeboval opsat licenci na jeden program."
Bill, s očima navrch hlavy a rozklepanýma rukama se po svém počítači div nevrhnul, když mu ho Tom podával.
,, Ne…Nedíval jsi se do něj, že…ne?" koktal a prstem hladil klávesnici. Tom , ač nerad, zavrtěl hlavou: ,, Co si o mě myslíš?" Uvnitř hořel a zmítal sním vulkán. Má jej, má jej před sebou. Stačí slovo, stačí mu říct pravdu a konečně bude jenom jeho…
Billovi spadl ohromný balvan ze srdce, na jednu stranu byl rád, ale na druhou - Co by se stalo, kdyby si Tom přečetl jeho tajné sny?
Zkusil to. Přisedl si naproti bratrovi: ,, Tome? Četl jsi někdy nějakou povídku, o Nás?" pípnul tiše. ,, Myslím, jakoukoliv, třeba s fanynkama nebo tak…" dodal rychle.
,, Protiví se mi, když o nás někdo píše takové hovadiny! Moc dobře snad víš, že rozhodně vím, jak holku políbit!" uzemnil ho Tom prudce. Potřeboval jistotu a přesvědčení o bratrově životě s přezdívkou Onóno a ten důkaz, že je to doopravdy Bill , se stále nedostavoval na světlo pravdy, až…
,, A co povídku, jenom…jenom o nás dvou?"
Teď už měl Tom jistotu a trumf v ruce. Upřímně se bavil Billovou plachostí.
,, Bille, pojď sem, blíž…" ukázal prstem a usmál se. Věděl přesně jak postupovat. Bill zavrtěl hlavou a vtěsnal se do křesla. Teď si se mu Tom vysměje, nazve ho bláznem… Bill by to psychicky nevydržel.
Tom byl neoblomný: ,, Chceš znát můj názor? Tak pojď blíž," zvýšil hlas. Bill se rozklepal. To mu snad chce bratr nafackovat za jeho city, za které nemohl? Odložil notebook vedle sebe a pomalinku se zvedl. Postavil se a díval se Tomovi do očí. Co to v nich viděl? Neznal to, nikdy se tohohle v hnědých očích nedočetl, až teď.
,, Pojď sem!" Tom pohodil hlavou. Bill pokrčil rameny, nasucho polkl a udělal dva kroky ke své drahé polovičce, která se tvářila nadmíru ješitně.
Stál nad Tomem a čekal.
Tom si stáhl kolena k sobě a plácnul se rukou přes nohy: ,, Pojď až sem a sedni si," mrknul na Billa. Bill zbledl. Chtěl postoupit o krok dozadu a snad vzít do zaječích, ale nestihl to, protože Tom po něm pohotově hmátnul, chytil jej za boky a stáhl k sobě na kolena. Bill málem zakřičel - snad překvapením, šokem a … radostí!
Dezorientovaně se díval Tomovi do pobavené tváře a ani nedýchal.
Mírně se klepal z toho, co snad přijde teď, co se bude dít dál…
Tom, stále s Billem ve vášnivém očním kontaktu, sjel dlaněmi až na jeho zadeček a posunul si tím bratra víc na tělo.
,, Tak, obejmi mě," zašeptal a bez okolků položil Billovi hlavu na rameno. Dýchal mu za krk a blaženě zaznamenal, že Bill se přestal úplně třást, ba co víc, opravdu Tomovi zlehka a nadmíru váhavě položil ruce kolem krku.
,, Víš Bille, jednu takovou povídku o nás dvou jsem četl," začal prostoduchým hláskem Tom a mírně bratra kolébal na nohách. Bradou stále spočíval Billovi ucha a jemně si třel tváře o jeho sametově hebké vlasy, které voněly jako čerstvá louka levandule.
,, Vážně?" pronesl Bill nezvykle svázaným hlasem a zavřel oči.
,, Ano, vážně, vlastně jsem jich četl víc. Takhle v noci, když jsem byl v pokoji sám," odmlčel se Tom. Prsty obratně bloudil Billovi po zádech, vychutnával si ty doteky i to, jak mu Bill blaženě funí do ucha a občas spokojeně zamručí, když se odvážil opět stisknout jeho zadek.
,, Ty povídky byly tak strašně dokonalé a … rajcovní…" šeptal Tom dál smyslným hlasem. ,, tak nestydaté a plné vášně…" vydechl a přitáhl si bratra nedočkavě ještě blíž. Bill přestával vzrušením dýchat…
,, Věř mi nebo ne, ale psal je kluk… Jeden krásný, zamilovaný kluk…. Tak něžný a jemný, až se tají dech…" Tom ztišil hlas a zvážněl. Bill prudce otevřel oči. Ztuhnul a šokovaně zíral Tomovi přes rameno.
,, Ten nádherný, černovlasý a hnědooký kluk, s tak smyslným nevinným úsměvem, že svého bratra dennodenně přiváděl do extáze, si je psal do svého notebooku, který jednou jeho láska tajně objevila…"
Bill oněměl, pootevřel ústa, snad chtěl něco říct, ale Tom mu to nedovolil, pokračoval dál, mírně se u toho smál: ,, Ten chlapec si říkal…" odmlčel se a přitiskl spánek těsně Billovi k uchu. Rukou sjel Billovi na týl a pohladil ho: ,, Říkal si Onóno…" vydechl a hned na to ucítil to známé cukání a napětí, ,,tam dole".
Mohl za to Bill, který se mu na klíně nedočkavě zavrtěl. Z bratrova hlasu a odhalení jeho identity se mu točila hlava …
,, Ten nádherný kluk teď sedí svému nadmíru vzrušenému bratrovi na klíně a pravděpodobně se rozmýšlí, jestli ho může políbit. Jak asi bude ten bratr reagovat? Jako v povídce, nebo snad…." Tom nedočkavými prsty zajel Billovi pod tričko. Sklonil trochu hlavu, aby lépe viděl na bratrova záda , něžná jako dětská prdelka, a krouživě ho hladil do stejného rytmu, jakým mu vyhrnoval tričko.
,, Tak bych mu poradil jedno…" Tom se najednou od Billa odtáhl a zadíval se mu do zpanikařených, čokoládových očí, přetékajících chtíčem a láskou.
,, Nerozmýšlej se a udělej to!" za krk si k sobě bratra prudce přitáhl. Stačilo, aby oba zavřeli oči, jejich rty se spojily, jazyky propletly a bratři se právě přenesli do jedné z povídek…
Do té opravdové povídky, která vlastně nemá ani začátku natož konce…
Onóno = z elfštiny znamená dvojče ( nebo také křestní jméno Tom :P )
Autor:Syhrael

Smutný Tomša :(

24. června 2007 v 17:32 | Billy |  Twincest (B+T)
Z čeho pak je asi Tomša tak smtnej??Toť otázka =D
× Click Celý Článek ×