Březen 2007

Nádhernej art

31. března 2007 v 18:25 | Billy |  Twincest (B+T)
Ježiš to je nádherný.Na obrázku je zdroj a musim teda uznat,že tam maj lejlíp kreslenej twincest,co jsem kdy vyděla.Prostě nádhera

Je t'aime

31. března 2007 v 16:47 | Billy |  Videa - Twincest ?!?!
Mno tak tohle je krutý...Nemůžu z toho.Takový bezvadný momenty tam jsou zachycený...ÁÁÁhh krása =)))
Ještě se omlouvám jak je to časově vypsaný tak sem se na to koukala na YouTube.com takže je to čsově podle toho,tady je to video obráceně..Tak si to kdyžtak puste tam....
Heh te´d mě napadlo sem nějaký ty best vypsat.Tak např:
  • 00:12- Jak se Tom nahne k BIllovi a je na něj nalepenej
  • 00:18-Jak k němu Billda "přiskočí" a o5 se na něho nalepí.Jak to před pír minutami dělal jeho "svatej" bráčka =D
  • 00:21-Jak ho Bill drží za zádama.Je to dobře vidět tak mi netvrďte že má ruku na opěradle =D
  • 1:00-Jak je Bill u Toma blízko a jakoby se "tře" o něj ramenem..Mno jak tak na tenhle moment koukám,přiznám se že mě nenapadaj zrovna andělský nápady ohledně dvojčátek =D
  • 1:18-No o5 to držení kolem zad a tentokrát i takový sladký pohledy
  • 1:25-Billda poladil Tomšu po zádech
  • 1:38-Tomša na brášku tak zamilovaně kouká a pak si ještě olízne jazyk.Na co asi myslí??=D
  • 2:42- "Byl super a pak sem ho do něj zarazil" heh to mě jen tak napadlo jak Tom jakoby tou rukou něco podivnýho naznačoval :D
Mno tak to sou asi ty nejlepší momenty z videa,ale někdy se to tam opakuje a to jsem znova nevypisovala..Tak tady je to senzační video....

Nádherný video :-*

31. března 2007 v 16:21 | Billy |  Videa - Twincest ?!?!
Nedejcháááám...Nádherný video..Bóže *MUCK*

Pohledy

31. března 2007 v 16:13 | Billy |  Videa - Twincest ?!?!
Nádherný pohledy...Zbožňuju Twincest..Zbožňuju Billa a Toma....Zbožňuju Zimmer 483 a prostě všechno kolem TH :-*

Zabte mě =D

31. března 2007 v 16:01 | Billy |  Moje Kecy
Omlouvám se,Omlouvám se,Omlouvám se,.......Prostě promiňte.Už sem to ale nemohla vydržet.Pořát ten stejnej vzhled.Nenávidim když je pořát něco stejnýho.Otom i nasvědčuje moje osobnost.Pořát zkoušim něco novýho......Mno musela sem změnit i desing blogu.Už se na to opravdu nedalo koukat =)) Vim že je to strašný a hlavně moc tečkovatý.....Klidně mě zabijte,ale nemohla sem se už koukat na ten starej vzhled .....Takže se ještě jednou omlouvám a kdyžtak pište do komentářů připomínky a já s tim ještě něco provedu.Přece je ten blog pro vás a záleží hlavně na vás co se vám líbí a tak..Prostě jen chci aby se vám tu líbilo a chodili jste sem rádi..Tak to kdyžtak zkritizujte a já to předělám na vaše přání........ Billy <3

Vzpomínky

31. března 2007 v 15:43 | Billy |  By Heidi
VZPOMÍNKY
Tom se nejistě vyklonil z okna, aby se znovu a znovu potrápil pohledem, který se mu naskytl. Sám nevěděl, proč se tak trýzní, bylo mu naprosto jasné, že během minuty nebo dvou se děj v jeho zorném úhlu absolutně nezmění a on bude vnímat stále ten samý obraz. Dusil v sobě neskutečný vztek a obrovskou bezmoc, která prostupovala celým jeho tělem. Rozčilovalo jej, že si to pořád tak bere, trvalo to přece už takovou dobu a jeho to bolelo stejně, úplně stejně jako první den, kdy se to dozvěděl. Pamatoval si všechno co v ten den cítil, každý okamžik, každou Billovu nejistou nesouvislou větu si vybavoval do sebemenších detailů.
Viděl ho stát zaraženě ve dveřích, nerozuměl jeho uhýbavému pohledu, nedokázal se mu podívat zpříma do očí, jakoby se bál vstoupit dovnitř, jakoby se bál překročit práh. A on šel k němu, chtěl jej obejmout, přivinout jej k sobě, šeptat mu do vlasů něco něžného a přívětivého, chtěl se jej zeptat co se děje, proč se na něj nadívá, z čeho má strach. Dozvěděl se to záhy. Vydal se směrem k němu a natáhnul k němu ruce. Bill uhnul, odstoupil na stranu, aby se po jeho boku mohla postavit ona, aby ukázal, co je hlavním důvodem jeho nejistoty. Bylo to před rokem a půl, stalo se to už tak dávno, ale od toho dne jeho touha vůbec nepolevovala, všechno co v něm bylo tou nepříjemnou návštěvou utlumeno, vyplavalo na povrch až nebezpečně rychle a v silnější míře než tehdy. Neuměl zapomenout.
Nedokázal to, pořád měl před očima je dva, každou chvíli kterou prožili v náručí toho druhého, v noci cítil na svých ústech jeho polibky, jakoby nikdy nezmizely, jakoby nikdy neodešel. Žil ze vzpomínek, ty jej držely nad vodou a nedovolily mu klesnout na dno. Doufal, pořád doufal, že se něco zlomí, že se něco změní, ale ten moment nepřicházel a po osmnácti měsících v něco takového snad ž i přestával věřit. Byl přesvědčen, že v sobě našli to co hledali, že takhle to mělo být. Nebylo to tak. Z okna viděl na ulici v zapadajícím slunci, viděl bratra, jak mu vítr rozfoukává prameny tmavých vlasů přes obličej, jak si je samovolně urovnává rukou a vůbec to nepomáhá. Viděl, jak se směje, jak bere do dlaní její tvář a pomalu se k ní přibližuje.
Sledoval, jak se dotýká jejích rtů, zajíždí prsty do hladkých vlasů a přivírá oči. Přišlo mu ironické, že to samé dělával i jemu, že měl úplně stejný výraz ve tváři, jako když na jejím místě stál on sám. Věděl, že by si na ni měl konečně zvyknout, že se jí nemůže vyhýbat věčně, vymýšlet si průhledné záminky, aby se nemusel ukazovat v její společnosti, aby s ní zkrátka vůbec nepřišel do styku. Ale bylo to tak lepší pro ně pro všechny. Znamenalo to kompromisní řešení celé situace, žádné scény ani hlasité výčitky, jen tiché trpění v rohu, stranou od ostatních, stranou od těch, kteří by si mohli všimnout jeho bolesti. Bill se s ní loučil nekonečně, jakoby se snad neměli už nikdy vidět.
Kéž by to tak bylo. Pomyslel si Tom okamžitě a přemýšlel nad tím, jaké by to bylo, kdyby nepřišel někdo jako ona a nezkomplikoval mu život. Nevšimnul si bouchnutí dveří, ze snění jej probrala až ruka, která se zvolna dotkla jeho ramene. "Ještě pořád tě nepřešlo mě sledovat, když se vracím?" zeptal se klidným hlasem Bill. Byla to spíš konverzační otázka, věděl, že Toma to nepřejde nejspíš nikdy. "Ještě pořád ti nedošlo, že takhle šťastný nebudeš nikdy?" opáčil Tom. Podobné rozhovory vedli často, každý měl totiž úplně jiný pohled na věc. Bill pokrčil rameny. "Mrzí mě, že jsem ti ublížil. Nechtěl jsem, jistěže ne, všechno se seběhlo tak rychle. Prostě jsem myslel, že bude lepší, když se o tom dozvíš brzy a ode mě, než aby se ti to doneslo od někoho jiného".
Bratr jej sjel zkoumavým pohledem a zavrtěl hlavou. "Přestaň s historkami o lásce na první pohled, proč prostě nepřiznáš, že ses toho zalekl a ona byla jenom dobrým nástrojem, který ti pomohl vyřešit rozhodování. Ona pro tebe nic neznamená, jen se mi tím snažíš ukázat, že už na tebe nemůžu a ulehčuje ti to život". "To, co se dělo mezi námi, byla chyba! Od začátku to byla chyba, neměli jsme to nechat zajít tak strašně daleko". Tom se rozesmál. "Ach ano, po půl roce společné postele sis najednou uvědomil, že je to chyba. Kdyby to tak bylo, necháš toho po první noci, tak nebuď směšný". "Prostě jsem na to přišel pozdě, lidi se přece mýlí ne?" koktal zaraženě Bill a uvědomoval si, že jej bratr stále víc a víc tlačí k perfektně ustlané posteli, protože k němu krok po kroku nenápadně kráčel.
Bill cítil, že mu srdce začíná být mnohem rychleji, než bylo na hranici normálu. V bratrově přítomnosti byl vždycky nervózní, bál se toho, co by se mohlo stát, co by se stalo, kdyby se jednou prostě neovládnul. Musel držet své emoce na uzdě, další selhání už si nemohl dovolit. Tom se k němu přiblížil na pouhé centimetry a přejel prstem kůži na bratrově ruce. Okamžitě ucítil, jak mu vystoupla husí kůže. "Nezapomněl jsi" pochválil si spokojeně Tom jeho reakci. Bill se zprudka vytrhnul, ale neudržel rovnováhu a dopadl do měkkých přikrývek. "Neztrácíš čas" poznamenal pobaveně a sklonil se k němu. "Přestaň" uhýbal Bill popuzeně. Nesmí se nechat takhle vyprovokovat, musí myslet na svoji přítelkyni, ona jej miluje.
"Na co myslíš?" pošeptal mu bratr. Bill strnul, když ucítil na své kůži jeho horký dech. "Na ni" špitnul rázně, ale přestal uhýbat. Položil hlavu na matraci a upřeně pozoroval Tomovy zorničky jak propalují jeho jemnou kůži na obličeji. Vypozoroval, že jej chce políbit, že k němu přibližuje své pootevřené rty a něco se v něm vzepřelo. Otočil se na bok a chtěl vstát, Tom jej však zadržel. Sebejistě bratra otočil na břicho a bez reakce na jeho protesty se přitisknul rty k jeho krku. Bill vydechl, když ucítil na své šíji Tomův vlhký jazyk, jak jej něžně šimrá a laská na ušním boltci, což bylo jeho velmi citlivé místo a bratr to samozřejmě věděl. Bill zatínal nehty to deky, přivíral oči a v duchu si sliboval, že ještě jeden dotek a ukončí to, musí to ukončit, nemůže si dovolit pokračovat dál, zahodil by tím rok a půl nekonečného odříkání, zákazů a kritérií.
Dokázal se ovládat takovou dobu, tak proč si teď připadá jako hadrová loutka, která je zcela v Tomově režii, kterou může bez problémů ovládat? Chtěl se pohnout, ale bratr se něj celou svou vahou posadil a přitlačil jej nekompromisně k posteli. "Proč mi to děláš? Proč mě ničíš?!" zašeptal Bill a jeho hlas se ztrácel v jeho prudkém dechu. "Copak ty si nevzpomínáš? Takhle to mělo zůstat, ty jsi nikdy neměl odejít! A víš to, proto tě to tak ničí" poučil jej Tom štíhlými prsty mu vyhrnul tričko až ke krku. Sklonil se a nedočkavě přiložil rty na Billova hebká záda. Teplým jazykem přejížděl po linii jeho páteře, hladil jej na úzkých ramenou a laskal krémově jemnou pokožku. Zarýval mu do ní nehty, projížděl jimi po celé délce jeho zad, nechával na nich mělké zarudlé čáry a potom je opatrně chlácholil dlaněmi.
Všimnul si, že má bratr zavřené oči. Když přitlačil, vydral se mu z úst slabý sten a Tomovi to znělo jako rajská hudba, přesně to potřeboval celé ty měsíce slyšet, potřeboval vidět, jak se bratr svíjí pod jeho doteky, jak vzdychá do jeho polibků. Chtěl pozorovat jeho oči, jeho nevinné oči. Obrátil jej zpátky na záda a ačkoliv se Bill už dávno nebránil, přidržel mu ruce za hlavou, což bylo pro oba vzrušivější. Dychtivě se vrhnul na jeho dokonale světlý krk a něžně jej drtil mezi zuby, svíral jeho dětsky bezchybnou kůži a přesto mu tím nezpůsoboval téměř vůbec žádnou bolest. Billovi se hlavou hodilo tisíce myšlenek, uvnitř něj mezi sebou zápasilo ano a ne a pořád ještě nebyl jasný vítěz.
Bylo zřejmé co převažuje, ale i nadále v něm zůstávaly střípky pochybností, zbytky respektu, který choval ke své přítelkyni, vědomí, že ji zrazuje a je to pro něj tak strašně nádherné, jej nutilo považovat se za někoho nečistého. Nemohl se ovládat, příliš dlouho to v sobě dusil, jednou to muselo ven, dřív nebo později, bratr jej ovládal, na zápěstí měl na neprokrvených místech namodralé otisky jeho rukou a krk začínal nabývat na stále sytější barvě, věděl, že tohle nijak nevysvětlí. "Děláš to schválně že ano?" zeptal se tiše Bill a trhnul hlavou aby byly lépe vidět temně fialové znaky na jeho krku. "Proč myslíš?" opáčil Tom. "Aby je viděla ona, aby jí došlo že jsem byl s někým jiným". Bratr se na něj pousmál. "Samozřejmě že to dělám právě pro to". Bill chtěl ještě něco namítat, tak přímá odpověď jej rozčilila, ale Tom svým jazykem bloudil po jeho bradavkách a jednou rukou jej hladil na podbřišku, proto mu nezbývalo než mlčet. Tom jej uchopil za stehna a přitáhnul si jej blíž k sobě. Zajížděl mu dlaní do klína a i přes kalhoty mohl cítit, že to má tu správnou odezvu.
Bill působil dojmem, jako by se za své vzrušení styděl, jakoby mu přišlo nevhodné, že po neustálých proslovech, jak je mu Tom lhostejný, stačí tak málo a on jej dokonale připraví. "Bavíš se dobře?!" křiknul na bratr poníženě, protože viděl jeho spokojený blahosklonný výraz, který mluvil úplně za vše a zboural celou hradbu Billových odmítavých řečí. "Výborně, právě zjišťuju, jak strašně moc mě nechceš". Na Billových lících zazářila červeň a mohutně sebou pohnul aby ukončil to své zesměšňování. "Pššt, buď hodný, dělal jsem si legraci" utěšoval vláčným hlasem Billa a poprvé za celou dobu jej skutečně políbil. Vášnivě se vpil do jeho úst a okamžitě vniknul dovnitř jazykem. Pohotově vyhledal bratrův a opatrně si s ním pohrával, snažil se jej polibky vydráždit k ještě většímu vzrušení, provokoval jej táhlými pohyby ruky po vnitřní straně jeho stehen a nenápadných doteků v jeho rozkroku.
Chtěl jej malinko potrápit, jen trošku mu oplatit jeho odmítavý postoj z dřívějška. "Začnu až mě poprosíš" zašeptal do ticha přerušovaného dvojitým přerývaným dechem. "S tím nepočítej" prohlásil sebejistě Bill. Byl přesvědčený, že nic jej nemůže přinutit prosit. Tom své laskání zintensivnil, mnul mezi prsty jeho ztuhlé bradavky a potom je opatrně zpracovával jazykem. Zajížděl rukou pod sponu jeho pásku, kde hladil jeho podbřišek, ale nikdy nezamířil níž. Rychlými pohyby mu rozepnul kalhoty a jazykem laskal místo těsně nad lemem bratrova prádla, cítil jak se pod ním chvěje a usmíval se, když slyšel jak vzdychá, jak mu zajíždí dlaněmi do vlasů. "Prosím!" zašeptal zastřeným hlasem Bill a zavřel oči. "Neslyšel jsem" ušklíbnul se bratr. "Dělej, prosím tě o to!" zopakoval Bill a na jeho tónu bylo znát, že mu to činí nemalé problémy.
Tom se konečně rozhodnul mu vyhovět a stáhnul mu ke kotníkům kalhoty i prádlo. Položil se na Billovu hruď a obemknul prsty jeho vzrušení. Jemně pohyboval rukou, přičemž zajížděl bratrovi jazykem hluboko do úst a tlumil tak jeho prudké výdechy. Střádavě zrychloval a zpomaloval, věděl nejlíp co na Billa platí, ještě pořád si příliš dobře pamatoval jeho tužby a přání. Věděl, že je jen otázkou času, kdy je bude chtít zase plnit. Udělal posledních pár slastných pohybů a ucítil teplo ve své dlani. Díval se na Billa jak silně oddechuje a zahrnoval jej drobnými polibky, které se mu bratr snažil nemotorně oplácet. Tom jej hladil po mírně zpocených vlasech a dotýkal se rty jeho levé tváře. Nechal jej v klidu ležet a sám s námahou vstal. Bill zachytil jeho nešťastný pohled, který upíral na postel. "Děje se něco?" zeptal se udiveně Toma. "Jo! Stlal jsem to půl dopoledne a ty to takhle zválíš!"…..
Autor:Heidi

Nádhera

31. března 2007 v 15:41 | Billy |  Kreslené
Nádher wow ..=))

Two ...

31. března 2007 v 15:29 | Billy |  Avatars
Juj rozporcovaní twincátka =D .... super =))

In die Nacht

31. března 2007 v 15:17 | Billy
In mir wird es langsam kalt
Wie lang könn´ wir beide hier noch sein?
Bleibt hier
Die Schatten woll´n mich hol´n
Doch wenn wir gehen
Dann gehen wir nur zu zweit
Du bist alles was ich bin
Und alles was durch meine Ader fließt
Immer werden wir uns tragen
Egal wohin wir fahr´n
Egal wie tief
Ich will da nicht allein sein
Lass uns gemeinsam
In die Nacht
Irgendwann wird es Zeit sein
Lass uns gemeinsam
In die Nacht
Ich höre wenn du leise schreist
Spüre jeden Atemzug von dir
Und auch wenn das Schicksal uns zerreißt
Egal was danach kommt das teilen wir
Ich will da nicht allein sein
Lass uns gemeinsam
In die Nacht
Irgendwann wird es Zeit sein
Lass uns gemeinsam
In die Nacht
In die Nacht…irgendwann…
In die Nacht…nur mit dir zusamm´
Halt mich sonst treib ich alleine in die Nacht
Nimm mich mit und halt mich
sonst treib ich allein in die Nacht
Ich will da nicht allein sein
Lass uns gemeinsam
In die Nacht
Irgendwann wird es Zeit sein
Lass uns gemeinsam
In die Nacht
Du bist alles was ich bin
und alles was durch meine Ader fließt…

Vergessene Kinder

31. března 2007 v 15:16 | Billy
Ganz normaler Tag
Die Straße wird zum Grab
Die Spuren sind verwischt
'Ne Suche gab es nicht
Kalt ist die Nacht
Wer friert ist zu schwach
Niemand wird sie zähln
Niemand hat sie gesehn

Einsam und verlorn'
Unsichtbar geborn'
Beim ersten Schrei erfrorn'
Vergessene Kinder
Name unbekannt
Endlos weggerannt
Aus der Welt verbannt
Vergessene Kinder
Sie sehn - Sie fühln' - Verstehn'
Genau wie wir
Sie lachen - Und weinen - Vor dem Leben
Genau wie wir

Augen ohne Glück
Alle Träume wurden erstickt
Panik vor dem Licht
Und Angst vor jedem Gesicht
Schuld die keinen trifft
Die Zeit heilt nicht

Einsam und verlorn'
Unsichtbar geborn'
Beim ersten Schrei erfrorn'
Vergessene Kinder
Name unbekannt
Endlos weggerannt
Aus der Welt verbannt
Vergessene Kinder
Sie sehn - Sie fühln' - Verstehn'
Genau wie wir
Sie lachen - Und weinen - Vor dem Leben
Genau wie wir

Alles sollte anders sein
Alles sollte anders sein

Wir sehn - wir fühln' - verstehn'
Genau wie ihr
Wir lachen - und weinen - vor dem Leben
Wir sehn - wir fühln' - verstehn'
Genau wie ihr
Wir lachen - und weinen - vor dem Leben
Genau wie ihr

Wir sterben niemals aus

31. března 2007 v 15:15 | Billy
Viel zu viel Liebe
an der Musik
Viel zu viele Grenzen
unbesiegt
So viele Gedanken
und Wörter nicht beendet
Ich glaube nich das das
bald endet

Wir bleiben immer
schreiben uns in die Ewigkeit
Ich weiß dass immer
irgendwo was bleibt
Wir fühlen
wir sind fürs Ende nicht bereit
Wir sterben niemals aus
Ihr tragt uns bis in alle Zeit

Macht ihr für uns weiter
Wenn wir nicht mehr können
werdet ihr unsere Spitze
in die Ewigkeit beenden
Jetzt hab ich keine Angst mehr
nach vorn zu sehen
Denn ab heute weiß ich
das wir nicht einfach so gehen

Wir bleiben immer
schreiben uns in die Ewigkeit
Ich weiß dass immer
irgendwo was bleibt
Wir fühlen
wir sind fürs Ende nicht bereit
Wir sterben niemals aus
Ihr tragt uns bis in alle Zeit

Bis in alle Zeit...

Ich weiß das irgendwas bleibt
´n bisschen von mir
ich bin mir ganz sicher
es bleibt was von Dir
für immer
für immer

Wir bleiben immer
schreiben uns in die Ewigkeit
Ich weiß dass immer
irgendwo was bleibt
Wir fühlen
wir sind fürs Ende nicht bereit
Wir sterben niemals aus
Ihr tragt uns bis in alle Zeit

Und immer
Ich weiß das immer
irgendwo was bleibt
Wir fühlen
Wir sind fürs Ende nicht bereit
Wir sterben niemals aus
Ihr tragt uns bis in alle Zeit

Sowas wie wir
geht nie vorbei

Nach dir kommt nicht

31. března 2007 v 15:15 | Billy
Meine beste Sünde
geht durch die Tür
Ich bin schwerverletzt
und süchtig nach ihr
Ich fühl mich

Besessen
und verloren
Vergessen
wie nie geboren
zerfetz dein Tagebuch
Ich find mich nicht
auch wenn ich such
denn

Nach dir kommt nichts
Unsern ersten Tag verfluch ich
Nach dir kommt nichts
alles Neue macht mich fertig
Nach dir kommt nichts
ich will das nicht
Du bist und warst und
wirst nie wieder
alles sein
ich hasse dich

Du bist wie ein Alptraum
der mich träumt
Hab von deinem Trip
den Absprung versäumt
ich bin

besessen
von deinem Fluch
vergessen
hab ich versucht
zerfetz dein Tagebuch
Ich find mich nicht
auch wenn ich such
denn

Nach dir kommt nichts ...

Du bist und warst
und wirst nie wieder alles sein
Ich bin und war
und werd nie wieder glücklich sein

Lass mich
verlass mich
endlich
Ich hasse dich
nach dir kommts nichts

Reden

31. března 2007 v 15:14 | Billy
Hallo
du stehst in meiner Tür
sonst ist niemand hier
ausser dir und mir
ok komm doch erstmal rein
der Rest geht von allein
in Zimmer 483

Hier drinnen
ist niemals richtig Tag
Das Licht kommt
aus der Minibar
Und morgen wirds hier
auch nicht hell
Willkommen im Hotel

Wir wollten nur
reden
und jetzt
liegst du hier
und ich lieg daneben
reden
reden

Komm her
wir werden nicht gestört
Das hab ich schon geklärt
don´t disturb
Egal
wo wir morgen sind
Die Welt ist jetzt hier drinnen .
leg dich wieder hin

Ich hör dir zu
seh dein Gesicht
Deine Lippen
öffnen sich
Red langsam
bitte nicht so schnell
Willkommen im Hotel

Wir wollten nur ...

Vor der Tür Alarm
die ganze Wel ruft an
Alle zerren an mir
ich will mit keiner ausse dir
reden
reden

Ich brech aus

31. března 2007 v 15:13 | Billy
Ich hab heut n anderen Plan
und der gehts dich gar nichts an
Ich halt ihn fest in meiner Hand
mit dem Rücken an der Wand
an der Wand

Ich geb dir an mir die Schuld
Hab das alles nie gewollt
Du lässt mir leider keine Wahl
Das ist jetzt das letzte Mal
das letzte Mal

Ich fühl mich
claustrophobisch eng
Mach Platz
bevor ich mir
n Ausweg spreng
Du hälst
mich nicht auf
Ich brech aus

Ich warne dich verfolg mich nicht
Die Welt ist glücklich ohne dich
Was du wolltest ist krepiert
Ich bin das was jetzt passiert
was jetzt passiert

Kalter Schweiss auf deiner Stirn
Du kannst mich jetzt schreien hörn
Gleich ist für dich alles aus
Ich zieh dir den Stecker raus
den Stecker raus

Ich fühl mich ...

Deine Lügen sind erzählt
Dein letzter Schuss hat mich verfehlt
Es ist zu spät
es ist zu spät

Du lässt mir leider keine Wahl
das war jetzt das letzte Mal

Stich ins Glück

31. března 2007 v 15:13 | Billy
Draussen wirds schon hell
Sie ist noch da
wo keiner stört
Ihr happy Birthday
hat sie gestern Nacht
nicht mehr gehört

Willst du dich fliegen sehen
im Licht der Dunkelheit
Öffne dein Geschenk
und alles liegt bereit
Augen zu
und durch

Ihr erster Stich ins Glück
die Wunde bleibt für immer
´N goldener Augenblick
und jedes Mal wirds schlimmer
Schatten und Licht
nehmen ihr die Sicht
Sie kommt nicht mehr
zurück

Draussen wirds schon hell
doch ihre Nacht
endet nicht
Irgendeine Hand
streicht über ihr
Gesicht

Immer wenn es wehtut
ist sie ganz allein
Doch nach dem letzten Mal
hat sie nicht mehr geweint
Augen zu
und durch

Und noch ein Stich ins Glück ...

Nach jedem letzten Mal
braucht sies nochmal nochmal
Nach jedem letzten Mal
braucht sies nochmal nochmal
ein letztes Mal

Alle gucken zu
es ist ihr scheissegal
sie brauchts nochmal

Und noch ein Stich ins Glück ...

Der Himmel
zieht sich zu
Ihr letzter Traum
bleibt ungeträumt

Wo sind eure Hände

31. března 2007 v 15:12 | Billy
Ich hör
alles ist so wichtig
schon klar
Die andern machens auch
jaja
ganz genau ist richtig
Glaubt ruhig
das ich euch das glaub
Zurück
und dann wieder nach Vorne
ok wird schon richtig sein
Bleib stehn
weil du sonst verloren bist
Lauf los
aber nicht zu weit

Mein Kopf ist voll bis oben
Meine Schatten holen mich ein
Ich hör 1000 Diagnosen
jaja
schon klar
egal

Heute sind wir hier
Die Welt bleibt vor der Tür
Was jetzt zählt seid ihr
Wo sind eure Hände
Chaos im System
auch wenn wir untergehen
Ich will euch alle sehn
Wo sind eure Hände
eure Hände
eure Hände

Ich hör
du kannst dich drauf verlassen
Frag nicht
alles ist geplant
Das was
mir morgen passieren wird
habt ihr
doch gestern schon geahnt

Links rechts oben unten
Ich komm nirgendwo an
Hör 1000 Diagnosen
jaja
schon klar
egal

Heute sind wir hier ..

Chaos im System
Ich will euch alle sehn
jaja
schon klar
egal

Spring nicht-Text

31. března 2007 v 15:11 | Billy
Über den Dächern
ist es so kalt
und so still
ich schweig deinen Namen
weil du ihn jetzt
nicht hören willst

Der Abgrund der stadt
verschlingt jede Träne,
die fällt
da unten ist nichts mehr,
was dich hier oben
noch hält

Ich schrei' in die Nacht für dich
lass' mich nicht im Stich
Spring nicht
Die Lichter fangen dich nicht
sie betrügen dich
spring nicht
erinner dich
an dich und mich
die Welt da unten zählt nicht
bitte spring nicht

in deinen Augen
scheint alles sinnlos und leer
der Schnee fällt einsam
du spürst ihn schon lang nicht mehr
irgendwo da draußen
bist du verloren gegangen
du träumst von dem Ende
um nochmal von vorn anzufangen

ich schrei in die Nacht für dich...
...

ich weiß nicht wie lang
ich dich halten kann
ich weiss nicht wie lang

nimm meine Hand
wir fangen nochmal an
spring nicht

ich schrei in die Nacht für dich ...
...

spring nicht
und hält dich das auch nicht zurück
dann spring ich für dich

Übers Ende der Welt

31. března 2007 v 15:10 | Billy
Wir sind durch die Stadt gerannt
Haben keinen Ort mehr erkannt
An dem wir nicht
Schon einmal waren

Wir haben alles ausprobiert
Die Freiheit endet hier
Wir müssen jetzt
Durch diese Wand

Verlager dein Gewicht
Den Abgrund siehst du nicht

Refrain:
Achtung, fertig, los und lauf
Vor uns bricht der Himmel auf
Wir schaffen es zusammen
Übers Ende dieser Welt
Die hinter uns zerfällt

Wir schauen noch mal zurück
Es ist der letzte Blick
Auf alles, was für immer war

Komm, atme noch mal ein
Es kann der Anfang sein
Morgen ist zum Greifen nah

Verlager dein Gewicht
Den Abgrund siehst du nicht

Refrain...

Lass alles hinter dir
Es gibt nichts mehr zu verlier'n
Alles hinter dir und mir
Hält uns nicht mehr auf

Verlager dein Gewicht
Guck mir ins Gesicht

Noc 3. [Konec]

30. března 2007 v 15:03 | Billy |  Noc
Heey tak sem dávám poslední díl Noci =D.......Trošku brutus,ale nevadí :D:D
--------------------------------------------------------
Tom tiše oddechoval a pomalu se vzpamatovával ze silného prožitku. Uklidňovalo ho Billovo objetí a pravidelný tlukot jeho srdce. Jen těžko snášel, že bratrovy paže po chvíli povolily sevření a zmizel i tlak na stehnech, protože se Bill opatrně zvednul a nechal ho odpočívat na gauči. Nikdo nic neříkal. Bill bloudil očima v přítmí místnosti dokud nezachytil pohled nehybně sedící Megan. Ve tváři měla dychtivý výraz a ústa mírně pootevřená. Nemohla odtrhnout oči ani od jednoho z nich, v hlavě se jí promítalo co právě viděla a cítila jak jí dech pomalu kolísá. Bill se ohlédl na bratra. "Už máš dost?" řekl a s úšklebkem si změřil jeho unavenou siluetu. Tom zvedl hlavu a oči se mu jemně zaleskly do tmy. "Ani náhodou" šeptl a pohodlně se opřel. "Takže nechceš jít spát?" pokračoval Bill provokativně. "Jsou jiné věci které bych chtěl" prohlásil, když si všimnul, že bratr nechal záměrně knoflík u svých džínů rozepnutý. "Tak povídej" pousmál se Bill. "Takže, celou dobu jsem se snažil já bráško. Musel jsem na tebe vynaložit poměrně dost energie, tak mi to teď oplať. I s ní". Hodil pohledem ke stále tiché Megan která jen zaujatě naslouchala. Bill se ušklíbnul. "Jsi si jistý že to na tebe nebude moc?" "Naprosto" ujistil Tom bratra, který natáhl ruku směrem, kde seděla Megan. "Tak pojď. Musíme na něj být hodní. Byl totiž moc hodný na mě".
Tom se ani neobtěžoval zvednout. Sledoval, jak se k němu Bill s Megan pomaloučku přibližují a hypnotizoval bratra pohledem. Byl tak sladký. Při chůzi se mu něžně pohupovaly boky a těsné kalhoty obepínaly jeho stehna. Toužebně si prohlížel jeho rty, které měl ještě mírně napuchlé od jeho polibků a všimnul si i rudé kůže na krku, podrážděné od jeho zubů. V duchu se usmál. Musel přece bráškovi dokázat že ho nenechává chladným.
Bill a Megan se posadili vedle Toma každý z jedné strany. Bill zřetelně cítil, jak se mu zastesklo po bratrově laskání a hltavě se vpil do jeho úst. Předtím ho ovládal Tom, teď chtěl aby to bylo naopak. Nenechal bratra ani vydechnout a jemně mu vsunul jazyk mezi měkké rty. Tomem projela vlna vzrušení. Nepřál si nic jiného než aby Bill nepřestával. Přiváděl ho k šílenství, chtěl ho mít jen pro sebe, proto mu prudce vjel prsty do rozcuchaných vlasů a hladově otevřel ústa, aby si mohl co nejvíc vychutnávat Billův hebký, dychtivý jazyk. Najednou je od sebe lehce oddělila dívčí ruka a Tom zaznamenal na krku Meganiny rty. Jemně mu přejížděla po hladké kůži a když použila zuby, nenápadně usykával. Brzy se k ní přidal i Bill. Nechtěl jen nečinně přihlížet tomu, jak si s jeho bratrem hraje někdo jiný než on. Tom vzdychal a snažil se před mučícími doteky téměř uhýbat, oni ho však tlačili stále hlouběji do sedačky. Neměl žádný prostor. Silně zasténal když mu Bill zajel jazykem až k ušnímu lalůčku a chvíli tam setrval svými vlhkými rty. Pokračoval po bratrově tváři dokud se jejich ústa znovu vzrušeně nespojily. Tom se chvěl když mu Megan opatrně svlékala tričko a bratr si něžně hrál s jeho bradavkami. Byl příliš vzrušený a potřeboval aby na chvíli upoutali pozornost oni dva. Bill rychle pochopil a přitáhl k sobě Megan, tak, aby bráškovi neunikl jediný pohyb a měl dobrý výhled na jejich počínání. Dívka se okamžitě vrhla na Billovy prokrvené rty a sjela prsty až na jeho ploché břicho. Tom tiše sledoval jejich polibky a bez dechu hleděl na Meganiny ruce, kterými si k sobě tiskla Billa za jeho zadek a úzké boky. Přistihl se při myšlence že se mu nelíbí, když vidí, jak se o bratra vyzývavě tře a přikládá dlaň k napnutému rozkroku jeho kalhot. "Nebuď lakomá" vzdychne Tom a zachytí Billovu paži. Jemně ho přinutí aby si kleknul na zem přímo před něj a sám si dychtivě rozepne pásek. Bill jeho ruku zastaví a pohlédne mu do očí. "Udělám to sám". Chtěl bratrovi oplatit jak krásně se o něj před necelou půl hodinou staral, byl k němu tak sladký. Aniž by Tomovi dovolil jediný pohyb, pomalu jej zbavil džínů i spodního prádla a spokojeně si prohlížel, co s ním jeho vytrvalé dráždění provádí. Líbilo se mu jej napínat, laskat jazykem vnitřní stranu jeho stehen a slyšet jak tlumeně sténá a prosí aby toho už nechal. Rozhodl se, že jej nebude dál trápit. Co nejjemněji obemknul Tomovo vzrušení ve svých ústech a začal pomalu pohybovat levou rukou. Tom hlasitě dýchal, přestal své steny krotit a zatímco bratr pracoval na jeho uspokojení, Megan se věnovala rtům a rozpálené hrudi. Jeho vzrušení bylo natolik velké, že nestál Billa ani příliš mnoho námahy. Tom prudce zaklonil hlavu a přivřel víčka. Když je znovu otevřel, viděl Billa jak se zvedá ze země a rukou si otírá bradu. "Můžu?" zeptal se tiše bratra a ukázal na Megan ležící po jeho boku. Tom sotva znatelně přikývl. "Podívám se jak vám to spolu jde". Na dívce bylo vidět jak ji mučí jejich zanedbávání, proto přivítala, když na ni Bill prudce nalehl a bez dalších váhání do ní proniknul. S tichým výkřikem se celá prohnula a silně jej objala svými stehny. Zatímco se Bill dostával stále hlouběji, dívala se Tomovi upřeně do očí. Bez dechu je sledoval, celé tohle představení se mu líbilo a pohled na zadýchanou dvojici si vychutnával. Megan dospěla k vrcholu jen o malou chvíli dříve než Bill. Bylo to proto, jak ji jejich vzájemná přítulnost neskutečně provokovala a rozpalovala na nejvyšší míru.
Bill ji naposledy políbil a natáhnul horkou dlaň k Tomovi. "Pojď, půjdeme spát"…..

Heh =D

30. března 2007 v 14:59 | Billy |  Twincest (B+T)
Njn zamilovanej Tomša slintá po bráškovi,který jen poslušně hačá a červená se =DD